Topolánek: Na přemístění vepřína v Letech nebude mít vláda peníze
Na přemístění vepřína v Letech na Písecku, který stojí na místě bývalého
koncentračního tábora pro Romy, nebude mít podle premiéra Mirka Topolánka (ODS)
vláda peníze. Současná vláda podporuje vznik nového památníku vedle vepřína,
řekl dnes novinářům Topolánek. Se zachováním vepřína na místě, kde za války
zemřelo 326 lidí, ale nesouhlasí Výbor pro odškodnění romského holokaustu.
"Každá vláda zatím slíbila, že problém Letů vyřeší, ale žádná vláda nenašla
tolik peněz na to, aby realizovala ten záměr přemístění vepřína. To se nepodaří
nikomu, tolik peněz v rozpočtu nikdo nenajde," řekl Topolánek. Odhady na
přestěhování vepřína se pohybovaly ve stovkách milionů korun, nejvyšší dosáhly
800 milionů. Podle premiéra je nový záměr památníku, který mu představili Romové
z jižních Čech před několika týdny, důstojným vyústěním mnohaleté diskuze.
Ředitel společnosti Agpi, které velkokapacitní vepřín patří, Jan Čech premiérův
názor na zachování objektu vítá. "Pro nás je to zpráva pozitivní a musím říct
upřímně logická," řekl ČTK Čech. Spory kolem vepřína podle něj mají dopady i na
partnery společnosti. "Nejistota se dotýká nejenom zaměstnanců podniku,
vlastníků společnosti, ale také dodavatelů a odběratelů, kteří nevědí, jestli s
námi mají spolupracovat," podotkl Čech.
Náklady na novou podobu památníku by se měly pohybovat v milionech, maximálně
desítkách milionů korun. Na financování by se podle premiéra měl podílet stát,
kraj, obec i samotní Romové. "Mohli bychom vyřešit jeden trochu psychologický
problém, který nám nedělá dobré jméno ani doma, ani v zahraničí," dodal
Topolánek.
Se zachováním vepřína na místě bývalého tábora ale nesouhlasí Výbor pro
odškodnění romského holokaustu. "Pozůstalí po obětech a vězňové romských
koncentračních táborů nedovolí, aby za současné situace, kdy je hanobeno místo,
kde ti lidé umřeli, když tam ten prasečák je, aby se tam stavěly nějaké pomníky.
Vždyť to by byl paradox," řekl ČTK předseda výboru Čeněk Růžička.
Dodal, že politici se neptají na názor Romů, kteří zažili holokaust a jejich
potomků. "Prohlášení nahodile kontaktovaného Roma vydávají za názor všech.
Politici znají naše stanovisko a vědí, co všechno pro odstranění prasečáku
děláme, proto nás nekontaktují," podotkl Růžička. Už při budování současného
památníku v Letech nebrala podle něj vláda na představy Romů ohledy.
Většina současných romských obyvatel Česka také nemá podle Růžičky vazbu na
původní české Romy. "V republice žije zhruba 250.000 Romů, ale 99 procent neví,
co je genocida, protože to nezažili," uvedl Růžička. Před válkou žilo v Česku
zhruba 7000 Romů, holokaust jich přežilo necelých 600. Nyní v ČR žijí zhruba
3000 až 4000 Romů, kteří žili před válkou v Česku, zbytek podle Růžičky tvoří
převážně slovenští Romové.
V Letech stával v roce 1942 sběrný tábor, v němž zahynulo přes 300 Romů. Další
byli transportováni do koncentračního tábora v Osvětimi. Na místě tábora nyní
stojí velkokapacitní vepřín. Minulá vláda se loni po letech sporů v červnu
zavázala, že vepřín přestěhuje a na jeho místě postaví památník.