TOL: Investice do Romů se vyplatí

Až příliš často zůstává zoufalství romské populace střední Evropy ostudně
mimo dohled veřejnosti v ghettech skrytých daleko od hlavních měst, jako jsou
Praha nebo Bratislava, napsal on-line magazín Transition online (TOL) v článku věnovaném
ekonomickému rozměru problému čtyřmilionové romské menšiny ve střední a východní
Evropě. O situaci v České republice a dalších zemích hovoří jako o "tichém
apartheidu".

Téměř "úplnému sociálnímu vyčlenění Romů" se nedávno dostalo značné pozornosti,
zejména v souvislosti s dekádou začlenění Romů do společnosti, kterou v roce
2005 vyhlásily vlády devíti zemí střední a jihovýchodní Evropy, uvádí časopis.
Přesto, jak prý může snadno vidět každý, kdo navštíví Balkán, zůstávají Romové
na zoufalém pokraji, dodává. Připomíná rovněž italskou snahu snímat Romům otisky
prstů, což podle magazínu ukazuje na "hloubku skrytého protiromského smýšlení v
Evropě".

Proč se přes značnou pozornost a miliardám eur z pomoci Evropské
unie ve prospěch romské dekády dostavuje tak malý úspěch? ptá se TOL. "Není to
nedostatkem idejí nebo financí, říkají odborníci na romskou integraci. Není to
ani proto, že se Romové bojí práce, což je často zastávaná teorie mezi skeptiky.
Ne, experti říkají, že je to problém politické vůle," tvrdí časopis.

Ponechávání Romů na společenském dně by v moderní Evropě mělo být nepřijatelné.
Nejen proto, že je to nespravedlivé a nemorální – je to špatné i z ekonomického
hlediska, soudí časopis.

"Chudoba je drahá," cituje Gwendolynu Albertovou z hnutí Peacework, podle níž si
to většina lidí neuvědomuje. Vyčleňování Romů si vyžaduje významné ekonomické
náklady, na něž by měli příznivci romské integrace poukazovat.

Náklady začínají u romské nezaměstnanosti dosahující v některých zemích až 70
procent. Pracovní trh bude v příštích desetiletích potřebovat desítky tisíc
lidí, píše časopis a zároveň se pozastavuje nad tím, že místo toho, aby vlády
dávaly práci Romům, "země jako Česká republika verbují zahraniční dělníky".

"Vozit lidi z Mongolska do severních Čech nebo na severní Moravu, kde je mnoho
nezaměstnaných Romů, je absurdní," tvrdí Američanka Albertová, která se
dlouhodobě věnuje romské problematice v České republice a Evropě.

Podle studie
OSN z roku 2003 odvozuje až 70 procent Romů ze střední a východní Evropy své
příjmy z podpory v nezaměstnanosti a příspěvků na děti, připomíná časopis. Tato
sociální závislost Romů je nákladná. Když se k tomu připočítá, že mnoho Romů s
nízkými příjmy neplatí daně, náklady na jejich vyčlenění jsou zřejmé: země
přicházejí o pracovníky, o veřejné finance a o výnosy z daní, píše TOL.

Připomíná bulharskou studii, podle níž by z plné integrace Romů mohlo během
deseti let Bulharsko získat hodnoty rovnající se sedmi až 16 miliardám eur.
Návrat vložených investic by mohl být až trojnásobný.

Cesta k realizaci ambiciózního cíle plné integrace Romů musí začít
strukturovanou, souvislou reformou postupů, která bude směřovat k lepšímu
vzdělávání a zdravotní péči v romských komunitách, říkají podle časopisu
experti. V této souvislosti připomíná český program na pomoc učitelům při práci
s romskými žáky.

S odkazem na odborníky časopis napsal, že snahy Bruselu i vlád jednotlivých zemí
jsou nejasné; větší důraz kladou na návrhy akčních plánů než na budování
smysluplných programů vycházejících z podstaty problému. K podobnému závěru
údajně došla evropská romská koalice EU Roma Policy Coalition sdružující
organizace na podporu Romů. Břímě podle ní spočívá na členských státech EU,
zatímco se nedostává návrhů na jednotnou smysluplnou evropskou strategii, napsal
TOL.