Terezínská tryzna: Obrana demokracie proti neonacismu musí začít včas
řečníci během Terezínské tryzny. Na Národním hřbitově si zhruba 1000 lidí
připomnělo oběti, které prošly terezínským ghettem a zdejší věznicí gestapa.
Tryzna se konala již po čtyřiašedesáté.
nenávisti v ulicích českých měst, zároveň však vyzdvihl výraznější
reakce státních orgánů na toto nebezpečí. "Jako Žid a občan této
republiky se cítím neonacisty ohrožen. Obrana demokracie musí začít
včas. Dnes jsou obětí útoků Romové, po nich přijdou Židé a potom
ostatní. Je třeba jednat," uvedl.
Na Munkova slova navázala
předsedkyně Ústředního výboru Českého svazu bojovníků za svobodu Anděla
Dvořáková. "Za svobodu je nyní třeba bojovat více než dříve. Neonacismus
se neobjevuje jen u nás, ale v celém světě. Je třeba s tím něco dělat,
dokud je čas. Nesmíme se bát nepřítele, pokud bojujeme za správnou věc,"
doplnila.
V hlavním projevu vystoupil předseda Senátu Přemysl Sobotka.
Připomněl, že nacisté se dostali k moci v době světové hospodářské
krize, kdy získali sympatie velké části veřejnosti demagogií a
populismem. "Globální krizí procházíme i nyní. A znovu zažíváme růst
politického extremismu. Je proto třeba se poučit a neuvěřit těm, kdo
slibují jednoduchá, avšak nereálná řešení," řekl.
Osobní vztah k terezínské pevnosti má premiér Jan Fischer. Jeho
příbuzní ghettem prošli, většina z nich se už domů nevrátila. "Velmi mě
proto zklamaly výsledky studentských voleb, kdy řada hlasů byla
odevzdána pohrobkům Dělnické strany. V Evropě se nám hodnotový prostor
vyprazdňuje a věnujeme se především takzvané reálné politice. A to je
prostor pro ty, kteří přicházejí s jinými hodnotami, jež tu mít
nechceme, jsou proti svobodě, proti demokracii. Jsou jednoduché, často
primitivní, ale jsou slyšet," varoval.
Uctít oběti ghetta a věznice gestapa přijíždí každý rok do Terezína
třiaosmdesátiletý Bohumil Porges z Roudnice nad Labem. Do terezínské
pevnosti byl jako Žid deportován v roce 1943, o rok později putoval s
transportem do osvětimského koncentračního tábora: "Měl jsem štěstí,
přežil jsem. A měl jsem se i kam vrátit. Rodiče byli ze smíšeného
manželství, tak je neodvlekli. Většina mých vrstevníků se zkušenostmi z
Terezína už zemřela. Dodnes se ale stýkám s bratry spisovatele Oty Paval,
Hugem a Jiřím."
Tryzně předcházel pietní akt na bývalém popravišti Malé pevnosti. Od
roku 1943 byla pevnost dějištěm poprav vykonávaných bez rozsudku.
Nejpočetnější skupina vězňů, celkem 52 lidí, byla zastřelena 2. května
1945. Nacisté zavlekli v letech 1941 až 1945 do terezínského ghetta na
155 tisíc Židů z celé Evropy. Na 117 tisíc z nich se nedožilo
osvobození. Věznicí gestapa v Malé pevnosti pak prošlo na 32 tisíc mužů
a žen. V Terezíně zahynulo 2600 z nich, další tisíce pak v jiných
nacistických táborech.
Od roku 1947 jejich památku připomíná Památník národního utrpení,
později přejmenovaný na Památník Terezín. První expozice vnikla v roce
1949. V roce 1991 vzniklo Muzeum ghetta, které dokumentuje osudy Židů. V
roce 1997 k památníku přibyla expozice v Magdeburských kasárnách, kde je
možné například vidět repliku ubikace v terezínském ghettu či exponáty
věnované umění v něm.
