Talentovaný „divoch“ z Karlína
Nejsem právě člověkem, který by se intenzivně zabýval sportem, obzvláště tím, jehož obsahem je honění „kulatého nesmyslu“ po hřišti v počtu 22 hráčů, mám na mysli fotbal. Na druhou stranu mě ale zajímají všechny romské děti, které mají díky svému talentu a píli šanci být úspěšnými v jakémkoli odvětví, ať už ve sportu nebo v kultuře. Určitě by bylo příjemné za pár let slyšet televizního komentátora číst sestavu českého fotbalového reprezentačního celku a slyšet jméno romského útočníka. Možná se dočkáme díky dnes 10-letému Juliusovi Horváthovi, kterému nikdo neřekne jinak než „Julin“ a jenž hraje kopanou za FK Viktorii Žižkov.
Julek hrál ve starší přípravce až do letošní zimy za žižkovské béčko II.A třídu. Ovšem díky nebývalé suverenitě celého týmu, který během podzimu nastřílel téměř sto branek a jasně podzimní část vyhrál, se vedení žižkovské Viktorie rozhodl tento mančaft nasadit do krajského přeboru coby starší přípravku „A“. Krajský přebor je v této kategorii nejvyšší soutěží, a tak se Julin bude moci utkat s takovými týmy, jako jsou Sparta, Slavia či Bohemians.
FK Viktoria Žižkov je Julkovým prvním týmem, tady před necelými třemi roky s fotbalem začínal. Od té chvíle je pro něj fotbal vším: „Kromě školy a fotbalu nic jiného nedělám. I ve volném čase se zabývám jenom fotbalem, sleduju všechny výsledky, dívám se na zápasy v televizi. Chtěl bych ve fotbale něco dokázat. Jednou bych chtěl hrát za Barcelonu“, odhaluje svoje sny a plány desetiletý Julin. Někomu by se mohlo zdát, že Julin je poněkud jednostranně založený, ale ono se není co divit. Fotbal mu totiž zabírá většinu času, trénuje na Viktorce třikrát týdně, k tomu si musíme připočítat jeden, někdy dva zápasy o víkendu.
O jeho nesporném fotbalovém talentu svědčí i fakt, že se po podzimní části stal nejlepším střelcem soutěže s neuvěřitelným počtem 48 vstřelených branek! Pochopitelně střeleckých schopností si nemohly nevšimnout i ostatní fotbalové kluby, konkrétně „sousedé“ z Dukly a Bohemians se pokoušely Julina získat, on však zůstává věrný Viktorce. „Na nějaký přestup má Julin času dost, tady ve Viktorce má dobré kamarády s kterými si rozumí, dobře zapadl do kolektivu. Julin je hodně citlivý a přechod do jiného týmu pro něj nebude vůbec lehký. Viktorka je teď pro něj ideální. Je to menší, velmi kvalitní klub, kde se mu trenér i všichni ostatní maximálně věnují, to by v gigantech jako Sparta či Slavia určitě nebylo, vysvětluje důvody pro setrvání na Žižkově otec Julius Horváth. S tím lze jen souhlasit. Vždyť současný seniorský A-tým hraje 1. ligu a ještě v nedávné době žižkovská Viktorka hrála evropské poháry. Právě tady začala svoji mimořádnou hvězdnou kariéru jedna z největších postav českého fotbalu, pozdější hráč Manchesteru United a Lazia Roma Karel Poborský.
Svůj talent Julin podědil zřejmě po svém otci. Julius senior, povoláním dlaždič, v dětství také aktivně sportoval, boxoval za Rudou hvězdu Pardubice. Malého Julina ve snažení podporuje i jeho dědeček Olda Kaliáš, který s ním jezdí na většinu zápasů. Maminka Julina je na mateřské dovolené.
Julin má dva sourozence, patnáctiletou Andreu a dvouletého Marka, který je na svůj věk nesmírně pohybově nadaný a možná půjde ve šlépějích svého staršího bratra.
Mladá romská útočná naděje bude mít fotbalové jaro hodně náročné, čekají ji kromě krajské mistrovské soutěže i nejrůznější turnaje, mimo jiné i velký mezinárodní turnaj v Maďarsku.
Každý malý sportovec má svůj vzor, kterému se chce jednou vyrovnat. „ Mým vzorem je útočník FC Barcelona Thierry Henry, který dřív hrával za Arsenal Londýn. Je strašně rychlý, má úžasnou techniku a skvělou přesnou střelu“, odhaluje svůj vzor Julin. O oddanosti Henrymu svědčí i Julinův výběr čísla, na zádech hrdě nosí stejně jako jeho idol čtrnáctku.
A jak hodnotí kvality a vidí budoucnost Julina jeho fotbalový trenér Petr Louč? „Julin patří bezesporu k největším talentům, které jsem trénoval. Budu určitě záležet především na něm, jak se svým talentem naloží. Julin má vynikající práci s balonem, jeho individuální práce je naprosto vynikající, ale on i poctivě pracuje a učí se kolektivnímu pojetí hry, takže po fotbalové stránce můžu mluvit pouze v superlativech. Jinak Julin je jako kluk fajn, nejsou s ním žádné problémy, mezi kluky je oblíbený, veselý, trochu takový divoch, občas je na hřišti někdy příliš temperamentní. Pokud se mu podaří na hřišti ten temperament trošku zkrotit, tak si myslím, že má velkou šanci ve fotbale něčeho dosáhnout. Od přírody to má, já, a později ve vyšších věkových další trenéři, uděláme vše pro to, aby se prosadil, ovšem jak už jsem říkal, bude záležet především na něm“, uzavírá trenér nyní již starší přípravky „A“.
Nezbývá než doufat, že Julin svůj fotbalový talent nezahodí a udělá vše proto, abychom jednou o něm mohli slýchat jako o jednom z nejlepších tuzemských útočníků.