Tábor nemusí být pro děti z „chudých“ rodin tabu
Čtrnáctidenní dětský tábor, který pořádá Romské sdružení občanského
porozumění Nymburk, zahájil svou premiéru v polovině července v Ratajích nad
Sázavou. Zajímavostí jistě je, že se jedná o děti z chudých rodin, a tak se
rodiče nijak finančně na úhradě pobytu nepodílí. „Všechny děti, které jsou tu s
námi na táboře, jsou z rodin, kde jejich rodiče nepracují a příjem takové rodiny
činí životní minimum. Tábor je zrealizován z jednoho prostého důvodu. Poznat
více děti,“ přiblížila předsedkyně organizace Hana Kožuriková.
Sešly se tu sociální pracovnice z různých lokalit. „Mluvíme stále jen s rodiči,
tak jsme usoudily, že by bylo dobré udělat něco pro děti. Tudíž jsme vymyslely
projekt a začaly od ledna shánět peníze,“ dodala Hana Kožuriková. Na táboře je
osmadvacet dětí z chudých rodin ve věkovém rozmezí od sedmi do patnácti let.
Táborníci jsou z Neškaredic, Třebestovic a Nymburka.
Program je připravený na celých čtrnáct dní a má dvojí verzi z důvodu počasí. Je
rozdělený na slunné a deštivé počasí. Děti si sami zvolí, co chtějí ve svém
volnu dělat, například odpočívat, poslouchat hudbu, hrát společenskou hru,
kreslit nebo si povídat. Táborníci jsou rozděleni do tří skupin. Celkem je sedm
vedoucích, kde má každý svého asistenta. Děti mezi sebou soupeří a dostávají
penízky. Za ně na konci obdrží věcné dary. Během tábora dostávají diplomy a
různé ceny, když se jim něco povede. Naopak trestem je vietnamský klobouk, v tom
musí chodit celý den. Službu v kuchyni mají po dvou.
Každý vedoucí se plně věnuje své skupině a dohlíží na to, aby se nikomu nic
nestalo a aby se nikdo nenudil.
„Na zapískání musí být děti nastoupeny a musí dodržovat přísně večerku. Děti do
dvanácti let chodí spát v deset a od třinácti let chodí spát v jedenáct. My do
půl třetí do rána obcházíme chatky, tudíž nemají šance vylézt a navštěvovat se.
Na pátek je naplánované grilování masa, jinak děláme táboráky. Přijedou sem za
námi i naši kolegové, kteří připraví program. Snažíme se do volných programů
dávat i návštěvy. Teď třeba přijel pán z občanského sdružení Maranatha a povídal
si s dětmi o křesťanství, o tom, jaký mají vztah k víře a k Bohu,“ dále dodala
Hana Kožuriková.
Děti z Neškaredic se předčasně sbalily
Zájem ze strany dětí a rodičů strávit o velkých prázdninách čtrnáct dnů na
letním táboře je velký, přesto se pár dětí z Neškaredic na táboře sbalilo a
chtělo odejít domů. Nejspíše je to tím, že děti nejsou zvyklé na režim. Na
táboře musí dodržovat stanovená pravidla.
Hlavním cílem projektu je umožnit sociálně znevýhodněným dětem se na táboře
přirozeným způsobem rozvinout po stránce tělesné, duševní, morální, duchovní a
sociální. Dále umožnit dětem, které ještě nikdy nebyly na táboře, se takovéto
akce zúčastnit. Vzhledem k tomu, že se děti z jednotlivých lokalit neznají,
přispět k tomu, aby si rozšířily okruh kamarádů a tím se lépe orientovali v
mezilidských vztazích. Také jim pomoci osvojit si běžné návyky, které se v
jejich rodinách z různých důvodů neuplatňují.
Děti si mohou osvojit sociální dovednosti, jako jsou hygienické návyky.
Pravidelně si čistit zuby, před jídlem si umýt ruce a před spaním se osprchovat.
Učí se respektovat pokyny, plnit úkoly v daném časovém úseku a přijímat autority
jako zdroj pomoci. Hlavním mottem celého projektu jsou pozitivní zážitky, které
si účastníci z pobytu odnesou. Vzhledem k tomu, že se romské děti ve svém volném
čase často nudí, zaměří se i na to, naučit se vhodně nakládat se svým volným
časem.
