Světová gynekologická špička vydala nový Etický kodex

Mezinárodní federace gynekologů (FIGO) vydala na jaře letošního roku novou Etickou směrnici. Po deseti letech dochází k její aktualizaci zejména, jde-li o podmínky a chování lékařů v případě sterilizací. V tuto chvíli je směrnice přeložena do rumunštiny. Jazyka země, kde docházelo, stejně jako v Maďarsku a bývalém komunistickém Československu, k nedobrovolným sterilizacím romských žen. Co vedlo k vydání směrnice a má reálně šanci ovlivnit lékařskou praxi v zemích, kde ke sterilizacím dochází? Na to se ptám odbornice na lidská práva Gwendolyn Albert

Co podle vás odstartovalo zásadnější a větší diskusi kolem sterilizace romských žen?

Společná zpráva Centra reprodukčních práv v USA a Poradny pro občanská a lidská práva na Slovensku. Publikace nazvaná Body and Soul (Tělo a duše) shrnovala situaci a příběhy Romek na Slovensku. Zpráva natolik zaujala vůbec prvního zmocněnce pro lidská práva Rady Evropy Alvára Gil Roblese , že jí podpořil na půdě Rady Evropy. A to v podstatě vedlo ke stížnosti českých Romek k tehdejšímu ombudsmanovi Otakaru Motejlovi. Na základě jeho šetření zveřejněného v roce 2005 začala různá mezinárodní tělesa, jako například Helsinki Commission v USA, Rada Evropy, různé Výbory o lidských práv u OSN vyzývat k odškodněni obětí i v České republice.

Mělo nějaký jiný než jen symbolický význam vystoupení Eleny Gorolové v Radě Evropy? Jaký?

Vystoupení Eleny Gorolové a dalších Romek z ČR, jež byly nedobrovolně sterilizovány, nejen v Radě Evropy, ale i v OSN a jinde, kde oběti přibližují to,co se jim stalo, znamenalo více než symbolickou snahu. Ony i další ženy, které už nemohou díky nevyžádanému lékařskému zákroku další děti, získaly jistou satisfakci v tom, že Mezinárodní federace gynegoloků (FIGO) jim dala za pravdu, že to etické nebylo a není. Na základě svědectví mého svědectví za tyto ženy také na panelu FIGO v roce 2009 aktualizovali po deseti letech etickou směrnici upravující podmínky a způsob provádění sterilizací. Takže to, že Romky mluví nahlas a mezinárodně o tom, co se jim stalo, vlastně prozatím vyústilo v to, že se špička světově gynekologické profese rozhodla, že se jejich kolegové musí polepšit, což není málo. To je přece výhra pro ženy všude!

Co přinesl zmíněný panel FIGO, který jste vy organizovala díky podpoře Rady Evropy a Open Society Institute v roce 2009, a na němž odborníci z Asie, Evropy, Jižní a Severní Ameriky vystoupily s důkazy nucené sterilizace v různých zemích světa?

Různě pohledy na toto téma. Diskutovalo se o situaci romských žen v jednotlivých evropských státech – Maďarsku, Slovensku, v České republice s nimi samotnými. Také o prostředí v Indii, které stále vybízí finančními i jinými pobídkami právě ke sterilizaci, tak jak to známe z bývalého komunistického Československa. Hovořilo se i o různých zemích Jižní Ameriky, kde nejen domorodci,ale i ženy HIV pozitivní byli sterilizaci nedobrovolně podrobeni. Situace v Africe je obdobná. V Severní Americe, o níž již dlouho víme, že se tam právě toto páchalo na domorodcích a příslušnících různých menšin, se stalo předmětem hovorů to, že i postižení lidé mají právo rozhodovat o svých schopnostech plodit děti a nebýt automatické sterilizováni. To, že lékař, který na setkání hovořil právě o praktikách v Severní Americe, se pak stal předsedou Etické Komise FIGO znamenalo, že přijetí nové směrnice bylo mnohem jednodušší. Spousta lidí z různých, zejména mezinárodních, organizací dávala podněty týkající se právě nové etické směrnice a Výkonná Rada FIGO je pak přijala.

S jakými zásadními změnami přichází nový etický kodex Mezinárodní Federace gynekologů a jak se dotýká případné nedobrovolné sterilizace?

Nejdůležitější pro ČR je zdůraznění toho, že sterilizace nemůže nikdy být povazovaná za nouzovou proceduru a že žádné odbočení od základních principů svobodného, informovaného souhlasu nesmí být tolerované. Nesmí se žádat o souhlas ke sterilizaci, když se ženy právě nacházejí v bezbranném stavu, například, když žádají o interupci, když rodí, anebo těsně po porodu. Lékaři navrhující nebo diskutující sterilizaci musí ženy o trvalosti a nevratnosti zákroku. O tom, že je nechrání před pohlavními nemocemi, a že existují i možnosti antikoncepční, které trvalé nejsou. Lékaři musí tyto informace pacientkám sdělit srozumitelně, jednoduše, nikoliv technickým jazykem, pomoci si při snaze být srozumitelný třeba i pomocí překladu do rodného jazyku konkrétní ženy. Nové znění směrnice zdůrazňuje, že jedině ženy samotné mohou dát souhlas ke sterilizaci, nikoliv další Pokud existuje v nějaké zemi program anebo strategie určené vládou, jež nezohledňuje to, že souhlas ke sterilizaci musí být dobrovolný, lékaři by pak neměli sterilizace provádět, protože by to etické nebylo. Oni sami by také neměli zahajovat soudní řízení za to, aby jejích pacientky mohly být sterilizované, a také by neměli fungovat jako svědci během takových řízení.

Může ovlivnit a jak nová Etická směrnice lékařskou praxi v zemích, kde ke sterilizaci nejvíce docházelo – tj. Rumunsko, Bulharsko, Slovensko, ČR? Jak?

Určitě! Já věřím, že drtivá většina gynekologů v jakékoliv zemi chce pracovat eticky i profesionálně. A tato směrnice je velice jasná, vylučuje nejasnosti kolem jejich eventuálního chování. Vím, že směrnice se už přeložila do rumunštiny a že minimálně jedna gynekoložka tam spolupracuje s jednou romskou organizaci, i proto, aby se nejen lékaři, ale i pacientky o této směrnice dozvěděli. Příští rok bude mít FIGO další odborné sezení v Římě, a doufám, že všichni lékaři i ostatní zástupci medicínských profesí (zdravotní sestry, správci nemocnic, porodní asistentky atd.) se budou moci dozvědět více o těchto přísnějších standardech přímo tam a pak informace předají dále. V červenci ERRC poslala směrnici k lékařským komorám i Ministersvům zdravotnictví v ČR, Maďarsku i na Slovensku. Pokud komory i ministerstva sledují důležitý vývoj v medicínském oboru a zajímají se o etické chování, tak by určitě měly o nové směrnici vědět.

Důležité je, aby i organizace podporující ženy i práva pacientů upozornily na novou směrnici.