Světová banka: ČR by měla více podporovat zaměstnávání Romů

Česko by mělo více podporovat zaměstnávání Romů, neboť více než polovina
českých Romů v produktivním věku nepracuje ani není v evidenci úřadů práce.
Uvádí to studie o zaměstnávání Romů v Česku, kterou vypracovala Světová banka.
"V tomto měřítku je nezaměstnanost Romů ekonomický problém a nese s sebou značné
a zbytečné náklady," řekla dnes v Praze novinářům ředitelka Světové banky pro
střední Evropu a pobaltské země Orsalia Kalantzopoulosová.

Podle studie by Romům pomohla zejména větší snaha úřadů práce lépe reagovat na
požadavky trhu a zlepšit umísťování Romů a dalších znevýhodněných uchazečů o
zaměstnání. "Úřady práce se v současné době jeví jako nedostatečně připravené k
převzetí svého dílu povinností a existují důkazy o tom, že podpora Romů není
příliš účinná," stojí ve zprávě.

Podle expertů je třeba zvýšit zaměstnanost Romů nejen kvůli vysokým nákladům,
ale také vzhledem ke stárnutí populace. Kdyby pracovalo více Romů, nepotřebovalo
by totiž Česko v takové míře doplňovat nedostatek pracovníků cizinci.

Ministryně pro lidská práva a menšiny Džamila Stehlíková (SZ) řekla, že snaha o
větší zapojení Romů do trhu práce je jedním z úkolů nově vzniklé Agentury pro
sociální začleňování v romských lokalitách. "Chceme přerušit tu neblahou
tradici, kdy nám roste třetí generace (Romů), která neviděla své rodiče
pracovat," prohlásila.

Romové jsou podle zprávy bez práce často kvůli nízké kvalifikaci; od dalšího
hledání práce je odrazují i jejich předchozí neúspěchy při hledání zaměstnání.
Největší obtíže při hledání práce mají lidé ze sociálně vyloučených lokalit; až
40 procent z nich podle odborníků trpí funkční negramotností. Podle studie jich
má 60 procent základní vzdělání, 14 procent vychodilo pouze zvláštní školy.

Větší roli by ve snaze o překonání sociálního znevýhodnění romských dětí podle
expertů měly proto hrát školy. Studie zjistila, že vzdělanost Romů po generacích
nejen neroste, ale dokonce klesá. Podle studie tak na stovku středoškolsky
vzdělaných romských otců připadá 54 procent synů se základním vzděláním.

Romy od hledání zaměstnání často odrazují také jejich dluhy. Výrazně zadlužení
lidé se proto brání přijmout zaměstnání, neboť by jim jejich příjmy mohli
zabavit exekutoři.

Experti proto doporučují, aby stát aktivně zaměstnanost Romů zvyšoval zvýšením
minimální odměny za práci a individuálním přístupem úřadů práce k potřebám
jednotlivých znevýhodněných klientů. Zatímco dnes na jednoho poradce z úřadu
práce připadají dvě stovky lidí, podle doporučení Světové banky by toto číslo
mělo klesnout na polovinu. Snaze o zvýšení počtu zaměstnanců pracovních úřadů
však brání záměr státu snižovat počty úředníků.