Svět si připomněl 65. výročí osvobození továrny smrti v Osvětimi

Svět si dnes připomněl 65. výročí osvobození bývalého nacistického
koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi-Březince na jihu Polska. Na
toto místo, které je dodneška klíčovým symbolem zvěrstev hitlerovského Německa v
okupované Evropě, se sjeli představitelé řady zemí, bývalí vězni i zástupci
náboženského života. Účast politiků na nejvyšší úrovni byla ale oproti 60.
výročí poměrně skromná.

"Chceme věřit tomu, že vzpomínka na jen těžko představitelné osudy vězňů a
obětí tohoto místa přinutí další generace k tomu, aby spolu žily ve vzájemné
úctě a bojovaly proti projevům nenávisti vůči ostatním lidem, zejména pak proti
všem možným formám xenofobie a antisemitismu," řekl Wladyslaw Bartoszewski,
někdejší osvětimský vězeň a pozdější polský ministr zahraničí.

V Osvětimi za druhé světové války zahynulo 1,1 milionu osob, z toho většina
Židů, dále kromě jiných Poláci, Romové nebo sovětští zajatci.

Podle polského prezidenta Lecha Kaczyńského je třeba připomínat, co se v
Osvětimi stalo, aby se to už nikdy neopakovalo. Masové vyhlazování Židů, Poláků,
Romů i jiných skupin nebylo řetězcem zločinů, ale čímsi, co zorganizovalo
hitlerovské Německo, připomněl Kaczyński.

"Myslím si, že tragédií Židů bylo to, že nemohli včas pochopit, jaké
nebezpečí jim hrozí a poté, co to poznali, neměli možnost se bránit," řekl
izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Po 65 letech se situace podle něho zcela
změnila. "Jsme národem, který se sám může bránit a jsme zemí, která může svět
varovat před hrozícím nebezpečím," dodal.

Rabíni a zástupci křesťanských církví se za ty, pro něž Osvětim znamenala
smrt, pomodlili před mezinárodním památníkem obětí tábora. Ten byl postaven na
místě bývalého tábora v Březince nedaleko rampy, na niž za druhé světové války
přijížděly transporty. Po jeho stranách se nacházejí ruiny krematorií a
plynových komor. Jako vzpomínka na mrtvé se u památníku rozsvítily svíčky a
táborem se nesla jména rodin z řady evropských zemí, včetně Česka a Slovenska,
jejichž příslušníci v Osvětimi zahynuli.

Ačkoliv přeživších hrůz v Osvětimi je vzhledem k jejich věku rok od roku
méně, oproti 60. výročí osvobození jim dnes přijelo vzdát hold výrazně méně
politiků na nejvyšší úrovni. V roce 2005 si na oslavy osvobození Osvětimi ve
svém programu našel místo například tehdejší ruský prezident a nynější premiér
Vladimir Putin. Polský prezident svého kolegu Dmitrije Medveděva do Osvětimi
pozval, ten však přijet nemohl. Americký prezident Barack Obama do Polska poslal
poselství.

Oslavy a vzpomínkové akce provázela přísná bezpečnostní opatření, pohyb po
někdejším koncentračním táboře byl proto výrazně omezen. Novináři tak prakticky
neměli šanci se dostat do kontaktu s bývalými vězni z Osvětimi-Březinky, jichž
se dnešní výročí týkalo ze všech nejvíce.

KAM DÁL?


Fischer: Holokaust je čisté zlo, které může být znovu probuzeno