Státníci z Evropy a ze Spojených států si dnes v Polsku na poloostrově
Westerplatte u Gdaňsku připomínají 70. výročí vypuknutí druhé světové války.
Polský prezident Lech Kaczyński složil hold všem vojákům, kteří během
nejkrvavějšího konfliktu v dějinách lidstva bojovali proti "německému nacismu a
proti bolševickému totalitarismu".
První zářijový den 1939 ve tři čtvrtě na pět ráno německá válečná loď Schleswig-Holstein
začala ostřelovat poloostrov Westerplatte. Tato událost je pokládána za začátek
jednoho z největších válečných konfliktů, v němž během šesti let zahynulo přes
60 milionů lidí. Westerplatte spolu s Varšavou a Osvětimí je pro Poláky
nejdůležitějším pietním místem souvisejícím s druhou světovou válkou.
Kaczyński ve svém projevu připomněl pakt ze srpna roku 1939, v němž si
nacistické Německo a Sovětský svaz rozdělily sféry vlivu a který předcházel
vpádu německých a krátce na to i sovětských vojsk do Polska. O 17. září 1939,
kdy ho přepadl Sovětský svaz, prezident Kaczyński mluvil jako o dni, kdy země
dostalo "ránu nožem do zad". "Tu ránu (Polsku) uštědřilo bolševické Rusko podle
dohody mezi Ribbentropem a Molotovem," uvedl prezident, podle kterého by se dalo
říci, že Moskva tak "vykonala svoje spojenecké povinnosti".
Polský prezident také přirovnal k holokaustu masakr v Katyni, kde sovětská tajná
policie NKVD v roce 1940 zavraždila na 15.000 polských důstojníků. Masové hroby
více než čtyř tisíců z nich nalezly v roce 1943 jednotky německého wehrmachtu.
"Židé umírali proto, že byli Židy, polští důstojníci umírali kvůli tomu, že byli
polskými důstojníky," řekl polský prezident. Připomněl ale, že "oba zločiny měly
velmi odlišné rozměry". V nacistických koncentračních táborech, z nichž řada se
nacházela na území okupovaného Polska, zahynulo šest milionů evropských Židů.
Ruský premiér Vladimir Putin po dnešním setkání s polským premiérem Donaldem
Tuskem v Gdaňsku na dotaz novinářů, který se týkal katyňského masakru,
odpověděl, že by mohl souhlasit s otevřením ruským archivů, ale pokud se otevřou
polské. "Velmi vážně vnímám prohlášení pana premiéra Putina… o připravenosti
zpřístupnit archivy, v nichž jsou dokumenty, které se týkají katyňského masakru.
Akceptuji návrh, aby byl dodržen princip vzájemnosti," uvedl Tusk.
Na dnešních vzpomínkových akcích vedle sebe stanou spojenci i nepřátelé z dob
války. Kromě čelných představitelů hostitelského Polska se jich zúčastní německá
kancléřka Angela Merkelová, Putin, britský ministr zahraničí David Miliband, šéf
Národní bezpečnostní rady USA, generál James Jones. Česko zastupuje premiér Jan
Fischer.
Německo podle své kancléřky nikdy nezapomene "příčiny a následky", jež válka
měla. "Německo rozpoutalo druhou světovou válku," uvedla v rozhovoru pro
televizi ARD. "Světu jsme způsobili bezmezné utrpení," dodala. Nespravedlivé je
ale podle ní vysídlení Němců z bývalého německého území, jež po válce připadlo
Polsku.
Hlavně Polsko s napětím očekává projev ruského premiéra Putina. V uplynulých
týdnech se totiž mezi Varšavou a Moskvou rozhořely spory o výklad událostí
souvisejících s druhou světovou válkou. Do polemik se dnes zapojil i šéf ruské
diplomacie Sergej Lavrov. V souvislosti s paktem Ribbentrop-Molotov, kterému se
zejména v Pobaltí a Polsku připisuje odpovědnost za vypuknutí války, se ohradil
proti "přepisování historie". To podle něho znevažuje klíčovou roli Sovětského
svazu při osvobození Evropy od nacismu. Sám premiér Putin "nemorální" pakt
Ribbentrop-Molotov odsoudil v článku zveřejněném v pondělním vydání polského
listu Gazeta Wyborcza.
Proti "přepisování dějin" se dnes v listu Rzeczpospolita postavil i Lech
Kaczyński. "(Musíme se snažit) zabránit snahám psát historii nanovo,
zpochybňovat pravdu ohledně druhé světové války, počet obětí jak nacismu, tak i
totalitního komunismu," napsal prezident.
KAM DÁL?
