Štětina: Ruská tajná služba likviduje v Gruzii své odpůrce

Od neděle žije v České republice ilegálně Timur Borčašvilli, Čečenec, který
je gruzínským občanem. Kde se Borčašvilli skrývá, ví senátor Jaromír Štětina,
ale nehodlá tuto informaci předat českým úřadům, přestože tak riskuje stíhání
pro porušení zákona. O co v tomto případu jde? O žádosti o azyl, kterou
Borčašvilli u nás podal již podruhé, má rozhodovat soud, který však ještě
nestanovil termín svého jednání v této věci. Přes tuto skutečnost mu Cizinecká
policie ve spolupráci s Odborem azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra
ČR (OAMP) odmítla prodloužit vízum, aby se mohl jednání soudu zúčastnit.
„Cizinecká policie tak přitom učinila až po intervenci OAMP, jinak mi celou dobu
vycházela vstříc,“ řekl na dnešní tiskové konferenci v pražském Kolovratském
paláci Jaromír Štětina.

Zatímco OAMP tvrdí, že Borčašvilli se může bez obav vrátit do Gruzie, Štětina to
popírá: „Pan Borčašvilli byl během války v Čečensku napřed na rok zavřen. Když
ho pustili, pomáhal novinářům: vodil je přes hory do z Gruzie do Čečenska a
nazpátek. Dnes by za to měl spíše dostat ocenění od nějaké novinářské
organizace, nikoli být vykázán z České republiky.“ V Gruzii podle Štětiny působí
vysoký počet rezidentur a agentů ruské tajné služby FSB (dříve KGB), která má
zájem na tom, aby lidé jako Timur Borčašvilli nebyli na území této země činní.

Odbor azylové a migrační politiky, který již od roku 1993 vede Tomáš Haišman,
dále tvrdí, že Borčašvilli se nemusí na severním Kavkazu ničeho obávat, protože
nespolupracoval s někdejším protiruským čečenským prezidentem Aslanem
Maschadovem, jak uvedl ve své žádosti o azyl. Štětina v reakci na toto tvrzení
OAMP ukázal na tiskové konferenci fotografii agentury Reuters, na níž je
zachycen Timur Borčašvilli ve společnosti Aslana Maschadova a tehdejšího
gruzínského prezidenta Eduarda Ševarnadzeho.

Oba Štětinovy závěry potvrdil přímo na tiskové konferenci Anzor Maschadov, syn
bývalého čečenského prezidenta Aslana Maschadova. Dosvědčil, že Borčašvilli s
jeho otcem spolupracoval. I podle něj je tento gruzínec čečenské národnosti v
Gruzii vystaven nebezpečí ze strany ruské tajné služby, která zde likviduje své
odpůrce v mnohem větším počtu, než – například – na území členských zemí
Evropské unie. Sám Anzor Maschadov je nucen kvůli všemocnosti FSB žít mimo území
Ruské federace – uchýlil se před ní do Norska.

Bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg podpořil Štětinovo konání ve věci
Timura Borčašvilliho svou účastí na tiskové konferenci, kde promluvil o nutnosti
zlepšit dodržování lidských práv i v tomto směru. „Musíme sladit legislativu s
Evropskou unií, nebude to lehká práce. Je třeba jasněji vymezit práva uprchlíků
– žadatelů o azyl a zpřesnit kroky během azylové procedury. A to tak, aby
nemohlo dojít k vypovězení lidí před tím, než o jejich stížnosti rozhodne soud.
Právo na soud patří k základním lidským právům,“ řekl Schwarzenberg severu
Romea.cz.

Na tiskové konferenci promluvila i Věra Roubalová, která se uprchlíkům a dalším
cizincům věnuje od první poloviny 90. let, zprvu jako sociální pracovnice, poté
jako psychoterapeutka. „Uprchlíci k nám přicházejí velmi traumatizovaní
pronásledováním a tím, co museli prožít během válečných konfliktů v jejich
domovských zemích. Dalšímu, naprosto zbytečnému stresu jsou vystaveni podmínkami
a dlouhodým čekáním na rozhodnutí o jejich žádost i o azyl v detenčních
zařízeních a uprchlických táborech. Úředníci OAMP a cizinečtí policisté jsou
přímo odpovědni za zhoršování psychického stavu těchto žadatelů o azyl,“ sdělila
Roubalová. Jak dále řekla, případ Timura Borčašvilliho není nijak osamocený:
„Totéž se týká mnoha lidí z různých zemí, kteří u nás žádali a žádají o azyl.
Doufám, že tento případ trochu rozhoupe zákonodárce i vládu a naše legislativa i
přístup úředníků a policistů k těmto lidem se zlepší.“ O chybách v legislativě
hovořil i Jaromír Štětina: „Pokládám za chybu, že jsem podpořil poslední novelu
azylového zákona, dnes už bych pro ni nehlasoval.“

Pokud by v souvislosti s občanskou neposlušností došlo ke stíhání Jaromíra
Štětiny, je tento senátor odhodlán požádat mandátový a imunitní výbor, aby
Senátu navrhl zbavit jej imunity. „Pan Borčašvilli také nemá žádnou imunitu a
musí čelit našim úřadům a policii,“ dodal k tomu. Štětina se odvolává na
paragraf 28 tr.z., v němž se de facto uvádí, že ve stavu krajní nouze lze k
odvrácení závažnějšího trestného činu využít i takovouto „občanskou
neposlušnost“.

Jaromír Štětina je odborníkem na Čečensko i na Rusko jako celek. V 90. letech
působil v Čečensku jako válečný zpravodaj. Později, coby člen agentury
Epicentrum, kterou založil společně s novinářkou Petrou Procházkovou, podával
objektivní informace z celé Ruské federace.

KAM DÁL?


Senátor Štětina: Odbor azylové politiky chce zastřít svá pochybení