STEM: Aktivní podporovatelé ultrapravice jsou většinou frustrovaní ze svého života, jedná se hlavně o muže a nezaměstnané

Zhruba šest procent Čechů souhlasí s většinou idejí ultrapravice a bylo by
ochotno krajně pravicové subjekty aktivně podpořit, například účastí na akcích.
Další dvě procenta lidí by sice k aktivní podpoře nepřikročila, ultrapravicové
straně by však byla ochotna alespoň odevzdat svůj hlas ve volbách. Vyplývá to z
průzkumu, který agentura STEM provedla pro ministerstvo vnitra.

Obyvatelé České republiky mají z menšin nejhorší vztah k narkomanům,
skinheadům, anarchistům, Romům a muslimům. Podle průzkumu vyjádřila většina lidí
nechuť žít s nimi trvale v jedné zemi.

Odpor k idejím krajní pravice se podle výsledků průzkumu projevil u pětiny
Čechů, s některými postoji se ztotožnilo 70 procent respondentů. S převážnou
většinou souhlasila zhruba desetina dotázaných. Mezi ultrapravicové ideje
agentura zařadila například autoritářské, nacionalistické, rasistické,
antisemitské a anticikánské postoje, nevraživost k cizincům nebo homosexuálům.

Mezi lidmi, kteří by aktivně podpořili nějaký ultrapravicový subjekt, nebo by
jej alespoň volili, tedy celkem osmi procenty dotázaných, jsou podle průzkumu
častěji lidé s nižším vzděláním, radikálními názory a volající po "vládě pevné
ruky".

Ve vztahu k pravicovému extremismu se podle agentury jeví jako "výrazně
riziková" šestiprocentní část populace, která by byla ochotna volit
ultrapravicovou politickou stranu, i ji aktivně podpořit, například účastí na
pochodech, demonstracích a jiných akcích. Podle průzkumu do této skupiny patří
hlavně muži a nezaměstnaní.

"Lidem spadajícím do této skupiny častěji chybí dostatečný řád a pořádek ve
společnosti, objevují se u nich znaky anomie, to znamená pocit rozpadu norem,
nedostatečná společenská kontrola a osobní vykořeněnost," uvedla agentura STEM.
"U respondentů spadajících do této skupiny je patrná silná frustrace v oblasti
profese, rodinného života, materiálního zajištění i v hodnocení fungování
společnosti," uvádí se v průzkumu STEM.

Častěji se prý u nich objevuje pocit, že ve společnosti nemohou uplatnit své
schopnosti, nespokojenost s okolím a pocit neporozumění ze strany ostatních.

"U sledované rizikové skupiny populace se také častěji shledáváme s prvky
osobnostní lability, jež často vede k nepromyšlenému afektivnímu jednání,"
sdělila agentura. Z hlediska politických postojů pak jde nejčastěji o
konzervativce, kteří vyzdvihují význam národnosti a požadují zpřísnění trestů.
Velká část z nich, více než třetina, uvedla, že má pocit dlouhodobého omezování
ze strany menšin, především Romů.

Podle průzkumu jsou nejrizikovějšími oblastmi z hlediska vztahu obyvatelstva
k idejím ultrapravice především Moravskoslezský, Ústecký a Plzeňský kraj.

Asi čtyři z pěti Čechů, 83 procent, vnímají Romy jako nepřizpůsobivou
skupinu. Zhruba 90 procent z nich přitom podle průzkumu uvedlo, že s nimi má
osobní zkušenost. "Není to tak, že by lidé, kteří mají negativní postoj,
vycházeli z nějakých předsudků. Čím větší má člověk zkušenost s Romy, tím
častěji o nich hovoří jako o nepřizpůsobivé skupině populace," řekl vedoucí
výzkumného týmu STEM František Bartoš.

S takovou interpretací nesouhlasí právnička Klára Kalibová ze sdružení In
IUSTITIA, která vidí v postojích české společnosti jednoznačně předsudky. "Jsou
to předsudky vytvářené třemi pilíři. Jedním z nich je výchova, jak v rodině, tak
i ve škole, druhým osobní zkušenosti a třetím z nich je mediální obraz," uvedla
Kalibová v České televizi. "Většina respondentů si negativní zkušenost s konkrétními jedinci
generalizují na celé etnikum. Uplatňují princip kolektivní viny a média je
neustálým negativním informováním o Romech v tomto stereotypu jen utvrzují,"
řekl Zdeněk Ryšavý, výkonný ředitel ROMEA, o. s.

"Romové mají částečně negativní rysy, které jsou zveličovány médii. Je to
dlouhodobě přenášený stereotyp," uvedl v České televizi sociolog Petr Soukup.

Podle devíti z deseti obyvatel Česka je pro Romy nevýstižnější tvrzení, že
jsou zdrojem kriminality, téměř stejný počet respondentů uvedl, že ničí a
znečišťují okolí. Statistiky, které by říkaly, jaký je podíl Romů na
kriminalitě, neexistují. Podle ministra vnitra Radka Johna (VV) je ovšem "mnohem
nižší, než je předsudek této společnosti". "Jsou mnohem menším zdrojem
kriminality, než si dneska společnost myslí. Vykoledovali jsme si to tím, že o
tom otevřeně nemluvíme," uvedl ministr.

Kolem 80 procent dotázaných si myslí, že Romové jsou hluční a násilní. Asi
polovina měla za to, že jsou zdrojem nemocí. O diskriminaci Romů je naopak
přesvědčena jen pětina populace.

Ředitel STEM Jan Hartl uvedl, že podle údajů agentury zastává velmi negativní
vztah k Romům dlouhodobě asi 85 procent lidí. "To je pro sociologa drastické
číslo. Skoro nemožné číslo. To znamená v podstatě všichni," podotkl.

Na otázku, proč se nedaří účinně čelit problémovému chování některých Romů,
asi třetina respondentů jako důvod označila "sociální systém státu, který takové
chování podporuje. Zhruba pětina lidí se domnívá, že problémovým skupinám
nehrozí žádný vážnější trest, skoro stejné množství dotázaných uvedlo strach z
pomsty a odvety nebo strach policie a úředníků.

K oslabování extremistických projevů by podle STEM měla pomoci efektivní
komunikace s veřejností nebo jednoznačný a odhodlaný postup státu proti
extremistům. Zároveň je podle agentury ale také třeba náročné sociální práce v
romských komunitách nebo důsledné a rovné uplatňování práva pro všechny skupiny.
"Je třeba lépe pracovat v romských komunitách a důsledněji v nich uplatňovat
právo, padni komu padni. To je velmi důležitý vzkaz této studie," řekl John.

"My se budeme zaměřovat na to, aby policisté důsledně vymáhali právo. Aby
nevznikal dojem, že policie snad nějakým skupinám straní, nebo že se obává v
nějakých lokalitách zasahovat," doplnil jej šéf odboru bezpečnostní politiky
ministerstva Martin Linhart. "Chceme důsledně tlačit zejména na Agenturu pro
sociální začleňování, aby pracovala ve vyloučených lokalitách, aby pracovala
zejména s romskou menšinou," dodal. John zároveň upozornil na to, že na řešení
celého problému by se měla aktivně podílet i romská komunita. Následovat by měla
i celospolečenská diskuse. "Je třeba otevřít toto tabu," míní John.

„I minority se musí zamyslet nad svým chováním," naznačil John, že ani jemu
není uvažování v rámci principu kolektivní viny cizí.

Napsal Deník Referendum.

Podle člena Rady vlády pro záležitosti romské menšiny Davida Beňáka „My sami
Romové samozřejmě neschvalujeme chování lidí, kteří překračují zákony České
republiky. I my máme svoji sebereflexi, ale o ni média většinou zájem nemají,
protože je vděčnější psát o krádežích a znásilňování,“ řekl

Deníku Referendum Beňák.

Johnův výrok hodnotí Beňák jako nešťastný. „Výrok pana Johna zní jako by
maminka kárala své dítě. My nejsme jednotný celek, nejsme jeden muž, jedna žena,
či jedno tělo, které může ovládat své chování. Spojování určitého chování s
etnicitou je nebezpečné, jelikož naznačuje, jako by to, že je někdo Rom,
automaticky znamenalo, že bude páchat trestný čin,“ řekl Beňák.

Průzkumu, který se uskutečnil od 17. září do 15. října, se zúčastnilo 2056
lidí. Projekt získal v rámci Bezpečnostního výzkumu na rok 2010 finanční dotaci
1 250 000 Kč. Výzkum zadal odbor bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra.

DOKUMENTY


Stručné informace k výzkumu – I


Stručné informace k výzkumu – II


Závěrečná zpráva z výzkumu