Stehlíkové se řadu zamýšlených změn nepodařilo prosadit

Ministryni pro menšiny a lidská práva Džamile Stehlíkové (SZ) se nepodařilo
prosadit řadu změn, jimiž chtěla zlepšit život různým znevýhodněným skupinám
obyvatel. Veřejnost navíc její kontroverzní návrhy často přijímala chladně.
Stehlíková nyní očekává, že ji premiér Mirek Topolánek (ODS) při ohlašované
rekonstrukci vlády v příštích dnech odvolá.

Topolánek přitom dosud práci Stehlíkové nekritizoval. V srpnu loňského roku,
když navštěvoval jednotlivá ministerstva, Topolánek uvedl, že přes
kontroverznost některých návrhů Stehlíkové ministryně plní roli "hlídacího psa"
lidských práv velmi dobře. "Přestože není z mé strany, má moji absolutní
podporu," prohlásil tehdy Topolánek.

Přes nemalou snahu Stehlíkové zatím v Česku neplatí antidiskriminační zákon.
Parlament jej sice odhlasoval, zastavilo ho ale veto prezidenta Václava Klause.
Česko je tak jedinou zemí evropské sedmadvacítky, které tato norma proti
diskriminaci chybí. Pokud ji ČR nepřijme, hrozí jí série žalob od Evropské
komise a pokuty. Jednou už kvůli chybějící normě Evropský soudní dvůr Česko
odsoudil, a to za nezapracování směrnic o rovnosti mužů a žen v sociálním
zabezpečení.

V závěru loňského roku proti Stehlíkové otevřeně vystupovali romští aktivisté,
kteří požadovali její odvolání. Místopředseda vládní rady pro záležitosti romské
komunity a předseda sdružení Dženo Ivan Veselý uvedl, že ministryně narušila
"bazální důvěru" Romů a že podle něj "fatálně selhal" její projekt vládní
agentury pro sociální začleňování ve vyloučených lokalitách. Podle Stehlíkové je
ale na hodnocení činnosti agentury ještě příliš brzo. Viditelné výsledky očekává
do dvou let.

Romové si však se Stehlíkovou nerozuměli již dříve. Nejprve odmítli její návrh
vyhlásit peněžní sbírku pro vystěhované Romy. Poté se musela omluvit své výroky
pro regionální deník Jesenicka a Šumperska, některé její odpovědi o místních
Romech vyzněly nevhodně. Mimo jiné řekla, že "za neúspěchy romských dětí ve
škole stojí rodiče, kteří jim dovolují nechodit do školy a posílají je krást."
Kvůli romské otázce se Stehlíková několikrát dostala do sporu i s vicepremiérem
a ministrem pro místní rozvoj Jiřím Čunkem (KDU-ČSL).

Stehlíkové se rovněž nepodařilo prosadit průkazy pro těhotné ženy, na základě
kterých by je třeba měli ostatní v hromadné dopravě pouštět sednout. Ve stádiu
příprav je její celonárodní program prevence násilí na dětech a ženách, které by
podle ní měly být lépe chráněny zákonem. Návrh zákazu tělesných trestů dětí ale
někteří politici považují za kontroverzní. Podle Stehlíkové ale jeho cílem by
nebylo stíhat rodiče za pohlavek, až čtvrtina tělesných trestů však podle ní
odpovídá týrání.

Do návrhu zákona o zdravotních službách Stehlíková prosadila povinnou registraci
novorozenců u pediatrů, která měla pomoci řešit situaci ve vyloučených
lokalitách. Pokud by lidé nenahlásili dítě k lékaři, mohli by přijít o sociální
dávky. Normu zatím schválila vláda, na hlasování ve sněmovně čeká. Připravovala
také zákon o veřejně prospěšných organizacích, do občanského zákoníku chtěla
prosadit klauzuli, která by chránila staré lidi před případným vystěhováním z
bytu.

Zavedení hvězdiček, které by v televizi avizovaly uvedení filmů s násilnými
scénami, se jí prosadit nepodařilo. Bez konkrétních výsledků zatím skončily i
její snahy zavést diskusi o tom, aby homosexuálními páry mohly adoptovat děti,
upřesnit podmínky sterilizací žen a kastrací mužů a zjednodušit podmínky přeměny
pohlaví. Pracovala na posílení ochrany před šířením viru HIV a nemocí AIDS,
ochraně mládeže před hazardními hrami a na zajištění přístupu ke vzdělání pro
handicapované. Zefektivnit se podle ní musí také financování neziskových
organizací.