Počet žadatelů o azyl v Kanadě od zrušení vízové povinnosti loni v listopadu
roste. Do poloviny července podalo žádost zhruba 470 Čechů. Kanada sice zatím
nechce víza pro občany ČR znovu zavést, situace však vyvolává napětí na obou
stranách. Vyplývá to ze zprávy, kterou ministr vnitra Ivan Langer předloží ve
středu vládě.
"Rostoucí počet českých žadatelů může vyústit ve stav, kdy se situace pro
kanadské ministerstvo občanství a přistěhovalectví, zodpovědné za kanadskou
vízovou politiku, stane nadále neúnosnou," uvádí ministerstvo vnitra. Také
mluvčí kanadské ambasády Magdalena Fiřtová v červenci připustila možnost, že v
případě neustávajícího přílivu českých žadatelů o azyl by Kanada mohla pro Čechy
zavést víza znovu. Zároveň však uvedla, že se to zatím zřejmě nestane.
Vízovou povinnost pro české občany zavedla Kanada v roce 1997 kvůli vlně migrace
českých Romů. Podle ministerstva se nyní situace téměř opakuje. "Převážná
většina českých žadatelů o azyl je romského původu." uvádí ministerstvo.
Podle ministryně pro lidská práva a menšiny Džamily Stehlíkové (SZ) vláda musí
urychleně zvýšený počet žádostí českých občanů o azyl v Kanadě řešit. "Musíme to
urychleně řešit, od loňského listopadu do letošního července mají Kanaďané 470
žádostí o azyl převážně od občanů romského původu," uvedla Stehlíková podle
agentury Mediafax.
Sama se chystá v nejbližších týdnech až měsících Kanadu navštívit, aby zde
prezentovala lidskoprávní politiku české vlády. "Musím především informovat
druhou stranu o naši integrační politice v oblasti menšin, stejně jako pokroky
ve vzdělávání dětí ze sociálně vyloučených lokalit tak, aby kanadské orgány
pochopily, že pro udělování azylu českým Romům není důvod," řekla Stehlíková.
Romové podle ní mají právo cestovat do Kanady jako každý český občan, jejich
žádosti o azyl ale hrubě poškozují dobré jméno České republiky. "Situace je
skutečně vážná," konstatovala ministryně podle agentury Mediafax.
Podle vyjádření kanadské ministryně pro občanství a imigraci Diany Finleyové z
letošního června je však počet žadatelů o azyl jen jedním z asi 14 kritérií,
které kanadské úřady při posuzování vízové politiky vůči ostatním státům berou v
potaz. Spolu s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem se Finleyová dohodla
na spolupráci obou zemí na snížení počtu českých žadatelů o azyl v Kanadě.
Podle zprávy ministerstva vnitra je pro zachování bezvízového styku mezi oběma
státy důležitá zejména schopnost české i kanadské strany nastavit takové
mechanismy, které ke snížení českých žadatelů o azyl skutečně povedou. "Velmi
podstatnou roli však sehraje kanadská kvazivládní instituce Výbor pro
přistěhovalectví a uprchlíky, která v Kanadě rozhoduje o azylových žádostech a
jejíž členové jsou ve vlastním rozhodování nezávislí," dodává ministerstvo.
Od roku 1996 do roku 2000 požádalo v Kanadě o azyl celkem 1677 lidí s českým
občanstvím, z nichž 962 azyl získalo. Nejvíce žádostí zaznamenaly kanadské úřady
v roce 1997, kdy o azyl požádalo 1221 českých občanů. V roce 2000 to bylo podle
oficiálních kanadských statistik už jen 53 Čechů. Pokud člověk po příletu do
Kanady požádá o azyl, příslušný úřad začne žádost zkoumat. To trvá zhruba 14 až
16 měsíců. Než rozhodne, dostane žadatel ubytování a měsíční příspěvek v řádu
několika set kanadských dolarů (řádově tedy několik tisíc korun). Může se také
rozhodnout, zda bude, či nebude pracovat.
