Stehlíková: Výborů pro národnostní menšiny v obcích přibývá

Výborů pro národnostní menšiny, které zakládají samosprávy ve městech a
obcích, v Česku přibývá. Funguje jich už přes pět desítek. ČTK to řekla
ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny Džamila Stehlíková (SZ). Podle
ní výbory vznikají i v místech, kde to podle zákona není nutné. Povinně mají
působit tam, kde příslušníci menšin tvoří podle sčítání lidu víc než desetinu
obyvatel.

"Samosprávy výbory zřizují velmi aktivně. Některé obce je zakládají i tehdy,
když procento příslušníků menšin není dosaženo. Díky výboru probíhá dialog mezi
samosprávou a představiteli menšin," uvedla ministryně. Podle ní tak mají
radnice lepší informace o tom, jak menšiny žijí. Mohou lépe sledovat jejich
potřeby a zabránit také případným problémům či nedorozuměním. Účinněji se dají
použít i dotace na projekty pro menšiny, dodala Stehlíková.

Výbory podle zákona o obcích mají vznikat tam, kde se při sčítání lidu víc
než deset procent obyvatel přihlásilo k jiné než české národnosti. Příslušníci
menšin musí tvořit nejméně polovinu členů výboru. Tento poradní orgán, který
připravuje pro zastupitelstva mimo jiné návrhy integračních opatření, funguje
například v Třinci, Nejdku či brněnské městské části Kohoutovice. Výbory mají
podle zákona zakládat i kraje, pokud příslušníci menšin představují nejméně pět
procent jejich obyvatel. Podle Stehlíkové činnost výborů výrazně přispívá k
začlenění menšin do společnosti. Dává jim navíc šanci ovlivňovat rozhodování
samospráv a podílet se na chodu svého okolí. "Jak menšiny spolupracují se
samosprávou a pořádají různé akce za podpory měst, zviditelňují se a dostávají
se z izolace," dodala ministryně. Míní, že pokud se lidé seznámí s jednotlivci z
menšin a uvidí jejich aktivitu a práci pro obec, změní se postoj mnohých k
lepšímu.

Podle výzkumu agentury STEM totiž zhruba čtvrtina lidí považuje národnostní
menšiny v ČR za velké nebezpečí. Více než dvě třetiny Čechů a Češek mají
negativní vztah k Romům. Jen každý dvacátý je vnímá příznivě.

V Česku žije 12 početnějších uznávaných menšin. Patří mezi ně menšina
slovenská, polská, romská, bulharská, chorvatská, maďarská, německá, rusínská,
ruská, řecká, srbská a ukrajinská. Mají své zastoupení v radě vlády pro
národnostní menšiny, na činnost jejich spolků přispívá stát.