Stehlíková: Vláda by mohla o vepřínu v Letech rozhodovat za rok

Vláda by se mohla začátkem příštího roku znovu začít zabývat vepřínem v
Letech u Písku, který stojí v místech protektorátního sběrného tábora pro Romy.
Rozhodovat by měla o variantách řešení, které jí má do konce roku připravit
pracovní skupina ministryně pro menšiny a lidská práva Džamily Stehlíkové (SZ).
Stehlíkové to řekla ČTK.

Zrušení výkrmny požadují některé romské organizace. Česko k němu ji dvakrát
vyzval i Evropský parlament. Problémem se intenzivněji začala zabývat vláda
Jiřího Paroubka (ČSSD). Jednala o odkoupení farmy. Plánoval je i kabinet Mirka
Topolánka (ODS). Premiér ale loni řekl, že na to nebudou peníze. Cena zatím
nepadla. Už dříve se ale objevily informace, že by mohla vyšplhat na miliardu.
Podle odborníků je suma přemrštěná.

NEPŘEHLÉDNĚTE

SPECIÁL: Vše o koncentračním táboře v Letech u Písku

"Teď jsme stále na rozcestí. Je to situace nepříjemná, nemůžeme odpovědět
jednoznačně, jak to bude. To není kvůli tomu, že se otázce vyhýbáme, ale kvůli
tomu, že hledáme optimální řešení, aby byly uspokojeny všechny zainteresované
skupiny. Především musí s řešením souhlasit pozůstalí," řekla ČTK Stehlíková.

Pracovní skupinu tvoří zástupci Jihočeského kraje, samosprávy, ministerstev,
Výboru pro odškodnění romského holocaustu i jihočeských Romů. Tým pracuje na
návrzích řešení. Mezi variantami má být přeměna výroby. Další možností je
založení fondu, do něhož by přispívaly i mezinárodní organizace a z něhož by se
případné odstranění vepřína platilo. Výkrmnu vlastní společnost AGPI. Její
vedení uvedlo, že firma je ochotna farmu přemístit za "přiměřenou náhradu".

Výbor pro odškodnění romského holocaustu na odstranění vepřína trvá. Vládu
vyzval k tomu, aby se zavázala, že pro výkrmu zajistí do určitého termínu nové
místo. Kabinet by se měl podle něj obrátit na mezinárodní instituce s prosbou o
příspěvek a měl by začít jednat s firmou AGPI o ceně. Jihočeský kraj nechal
naopak vypracovat studii o vybudování památníku obětem romského holokaustu
jinde. Podle hejtmana Jana Zahradníka (ODS) s tímto řešením souhlasila firma i
jihočeští Romové. Výbor ale poukazuje na to, že k návrhu se nekloní pozůstalí po
obětech, ale Romové, kteří do Česka přišli až po válce.

Nedaleko vepřína je památník už nyní. Pietní kameny a kříž stojí na okraji lesa.
Vede k nim jen lesní cesta. Místo by se mělo v brzké době zpřístupnit, vzniknout
by mělo i parkoviště.

Tábor v Letech byl otevřen v srpnu 1940 jako kárný pracovní. Byl určen pro muže,
kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. Stejné
zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na
sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny cikánské tábory. Od té doby do
května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů – a to mužů, žen i dětí, 327 z nich
v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních
táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak bylo
nacisty zavražděno 90 procent českých Romů.