Stehlíková navštívila Břeclav, k Romům se nedostala

S příslibem pomoci při získávání peněz na řešení romské problematiky včera
dorazila do Břeclavi ministryně pro oblast lidských práv a národnostních menšin
Džamila Stehlíková. Břeclavští Romové ji však překvapili.

„Břeclav je jediné město, kde jsem se nedostala do romské rodiny. Svědčí to o
tom, že je ta komunita uzavřená,“ řekla ministryně podle B5eclavského deníku po neúspěšném klepání na
dveře v obydlených bytech čtvrté kategorie v Charvátské Nové Vsi. „Chápu, že ty
rodiny se stydí. Dostat se do holobytu je trošku ostuda a rodiny, které klesnou
na tuto úroveň, asi nemají zájem tento svůj životní propad komentovat,“ smířlivě
popisovala Mf DNES ministryně marné bušení na dveře. Neuspěl ani romský
strážník, který Romy z holobytů zkoušel v romštině přinutit, aby aspoň vykoukli
ze dveří.

Stehlíková se nebála po prohlídce prázdných bytů nazvat toto místo holobyty. „Je
to správné slovo, když jsem si tady prohlédla prázdné byty. Ale zase je to
možnost přestupné stanice, kde rodina usiluje o to, aby se dostala do lepšího
prostředí,“ poukázala Stehlíková, která holobyty rozhodně nepovažuje za romské
ghetto.

NEPŘEHLÉDNĚTE

SPECIÁL: Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách

„Holobyty jsou místem přechodného pobytu pro rodiny, které se octly bez
přístřeší. Je zde prostor pro vzdělávání nově nastupující generace, aby
nepřebírala vzory chování a způsobu života po rodičích v rodinách, kde třeba
žádný z rodičů nepracuje,“ řekla. Dnes jsou obsazeny jen tři z devatenácti
holobytů. „Svědčí to o tom, že Romové sem nechtějí. A asi to řeší jinak,“
podotkla.

Jak, o tom se zatím v Břeclavi jenom dohadují. Romští neplatiči si totiž
najednou začali ve městě kupovat rodinné domky. Spekuluje se i o lichvě. Napsala
Mf DNES.

„Hraničí to s nějakou trestnou činností. Není normální, pokud si lidé, kteří se
kvůli dluhům dostanou do holobytů, najednou koupí dům. A není to jeden případ,“
naznačil romský strážník Vítězslav Herák, který romskou komunitu zná dobře.

I tím se má zabývat vládní agentura, kterou přijela Džamila Stehlíková do
Břeclavi představit a která má vymýtit ghetta z dvanácti měst. „Dvě a půl hodiny jsme dnes seděli na radnici a rozebírali, co přináší
ministerstvo a nevládní organizace. Nenašli jsme jediný bod, kde by ty návrhy
byly protichůdné,“ nastínila.

Konkrétními kroky ke zlepšení současného stavu je podle Stehlíkové například
adresnější nastavení sociálních dávek či pravidla pro výplatu přídavků na děti.

„Musíme být trpěliví. Tento proces je dlouhodobý. Nelze očekávat zlepšení ze dne
na den. Má obava je, aby paní ministryně našla to, co potřebujeme, tedy nezbytné
peníze na zlepšení situace,“ sdělil břeclavský starosta Dymo Piškula.

Břeclav zareagovala včas Podle šéfa agentury pro boj s ghetty Marka Podlahy má
Břeclav ve srovnání s jinými problémovými městy obrovskou výhodu. „Mnohdy si
obce nestihnou včas všimnout, že se jim někde rodí romské ghetto. A když už
existuje, je to problém, který se dá zvládnout jen důslednou prací za hodně
peněz. Břeclav včas zareagovala na blížící se nebezpečí.“ podotkl.

Břeclav je podle ministryně Džamily Stehlíkové velmi specifická. Romské rodiny
jsou rozptýlené po celém městě. Jsou velmi semknuté a cizího člověka mezi sebe
málokdy vpustí. Navíc nelze přesně spočítat, kolik Romů vlastně v Břeclavi žije.
Ne všichni se ke své národnosti hlásí. O to bude práce agentury složitější. Na
vládní úrovni chce ministryně co nejdříve prosadit například změny v postihování
drobné kriminality. „Když nenásleduje trest okamžitě po činu, vzniká pocit
beztrestnosti. Po roce dvou si pachatel nespojí trest s tím, jak se choval. Je
to živná půda pro to, aby v tom pokračoval,“ míní Stehlíková.

Pro obce hodlá prosadit větší pravomoci. „Aby mohly problémy řešit rychleji a
efektivněji, aniž by porušovaly zákon,“ dodala.