Stát může mít statistiku o Romech už teď, nutný je jejich souhlas

Úřady a instituce v Česku mohou již nyní sbírat statistická data o Romech či
příslušnících jiných menšin. Musí k tomu ale mít jejich souhlas. ČTK to dnes
řekl Jan Folda z Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). O záměru získat
statistiku o Romech se zmínila ministryně pro menšiny a lidská práva Džamila
Stehlíková (SZ). Stát ji podle ní potřebuje k účinnému nasměrování pomoci romské
komunitě, nyní údaje o nezaměstnanosti Romů či o jejich vzdělání nemá (více
zde…).

Nápad sbírat data o Romech ostře kritizuje známý romský aktivista Ivan Veselý
ze sdružení Dženo. Podle něj ke zlepšení situace Romů nepřispěje, naopak jim
může ublížit. Někteří romští aktivisté proti "sčítání Romů" protestovali už před
pár lety před výzkumem o situaci v romských komunitách. Podle jeho výsledků
existuje v ČR přes 300 chudinských domů a čtvrtí. V nich by mohlo žít až 80.000
lidí, a to převážně Romů. Při sčítání lidu se k romské národnosti přihlásilo
přes 11.400. Podle odhadů může v zemi být čtvrt milionu Romů. Přesné údaje by
uvítali představitelé samosprávy, zatím vycházejí jen z odhadů.

Národnost či etnický původ patří mezi citlivé osobní údaje. S jejich
získáváním by proto lidé měli vyjádřit "informovaný, vědomý a svobodný" souhlas.
"Člověk by musel vědět, za jakým účelem, kým a po jakou dobu budou data
shromažďována," upřesnil Folda.
Z obavy před případnou diskriminací či zneužitím dat by ale mnozí lidé nemuseli
se zaznamenáním citlivých informací souhlasit. Stát by je pak mohl získat jen
tehdy, pokud by zákonem k jejich sběru některou instituci zmocnil. Norma by
musela definovat i přesná pravidla pro ochranu údajů. "Byla by to podobná
situace jako u sčítání obyvatelstva. Etnická příslušnost je při něm vysloveně
statistická kategorie. Těžko konkrétního člověka dohledáte," dodal Folda.

Veselý za statistikou vidí "soupis Romů". Podotkl, že v minulosti si ho
vytvořili nacisté kvůli vyhlazování a komunisté kvůli asimilaci. Není mu prý
jasné, na co ho potřebuje nynější vláda. Aktivista míní, že stát má k dispozici
dost údajů, aby mohl se sociálním vyloučením bojovat. "Nikdo s nimi ale
nepracuje a nechce pracovat. Vymýšlejí se důvody k tomu, aby se řešení problém
oddalovalo," řekl dnes ČTK. Podle Veselého není nutné vytvářet zvláštní postup
jen pro Romy. Stát by prý měl mít jasnou a stejnou sociální politiku pro všechny
občany, kteří se ocitli v nepříznivé situaci.

Podle studie Rozvojového programu OSN (UNDP) pod hranicí chudoby v ČR žije
čtvrtina Romů, z většinové společnosti necelých devět procent lidí. Školní
docházku dokončila čtvrtina Romů, ve společnosti tři čtvrtiny lidí. Každá desátá
romská domácnost v ČR nemá zajištěn odpad vody. Dluhy Romů na elektřině a nájmu
představují v průměru pětinu měsíčního příjmu jejich domácnosti.