Stát chce zrychlit adopce

Ministerstvo práce totiž vymyslelo metodiku, jak by krajské úřady mohly dítěti najít adoptivní rodiče ještě předtím, než těhotná žena, která chce dítě odložit, porodí.

Obě strany by podepsaly příslušné dokumenty ještě před porodem a dítě by putovalo hned do nové rodiny. Biologická matka by pak dodatečně po šesti týdnech podepsala souhlas s osvojením. Cílem je minimalizovat citovou deprivaci dítěte v ústavu.
Nový doporučovaný postup má řadu kritiků. „Ochranná šestitýdenní lhůta má své důvody. Matka nemusí být po porodu psychicky vyrovnaná a měla by mít tedy čas na rozmyšlenou,“ říká například poslankyně Anna Čurdová, poslankyně ČSSD.

Pokud by si biologická matka adopci rozmyslela, náhradní rodina by musela dítě zase vrátit. Biologická matka by navíc znala totožnost rodičů, kterým dítě předává. „Ne každý rodič je na to připraven,“ říká Marián Hošek, náměstek ministra práce a sociálních věcí. Zákon sice dnes takzvané přímé adopce umožňuje, ale de facto se dějí jen mezi příbuznými a známými. „Nemáme se zprostředkováním přímých adopcí žádnou zkušenost,“ potvrzuje Olga Dacková ze sociálního odboru Karlovarského kraje.

Stejně mluví i ostatní úřady.
Dnes jde dítě do rodiny z ústavu nejdříve sedm týdnů po porodu. Lhůty se prodlužují kvůli zdravotním prohlídkám, které mohou trvat i několik měsíců. Otázkou je, jak se k doporučení ministerstva postaví kraje. Někteří sociální pracovníci totiž s podobným postupem nesouhlasí a ministerstvo jim urychlení adopcí nařídit nemůže.
Ministerstvo tak reagovalo na kauzu s Fondem ohrožených dětí, který vloni dostal za zprostředkování adopcí pokutu a s činností přestal. Za svoji existenci podle jeho šéfky Marie Vodičkové doporučil fond do rodin asi 110 dětí. „I dnes se na nás rodiče obracejí, ale celá agenda musí běžet přes krajské úřady,“ říká Vodičková.

Podle ministerstva za zprostředkování náhradní rodinné péče musí být zodpovědný stát, a je protiprávní, aby kontakty hledala třetí osoba. Náměstek ministra by chtěl vyřešit i situaci dětí, které zůstávají v ústavech proto, že jejich rodiče nepodepsali souhlas s osvojením. Do náhradních rodin mohou jít, jen pokud soud rozhodne, že se rodiče o ně nezajímají.

To ale může trvat i rok. Hošek proto apeluje na to, aby soudy řešily tyto případy přednostně.