Starosta Kojetína: Někteří Romové mají pocit, že stát jim má zajistit vše

V Kojetíně se vyostřují vztahy mezi obyvateli a komunitou místních Romů,
žijící v ulici Padlých hrdinů. Kojetínští z této lokality tvrdí, že jejich
romští spoluobčané rozkrádají po demolici areál bývalého cukrovaru, na veřejných
prostranstvích zakládají černé skládky a pobírají sociální dávky, které končí ve
výherních automatech. Kvůli jejich údajnému nepřizpůsobivému chování dokonce
nedávno sepsali petici, s níž se obrátili na vedení kojetínské radnice. Jak se k
této problematice staví město, na to jsme se zeptali starosty Kojetína Mojmíra
Haupta.

Je pravdou, že kojetínští Romové působí ve městě problémy?

Problém s Romy nevznikl tento týden ani měsíc. Jde o dlouhodobou záležitost.
Oprávnění hodnotit jejich chování má ten, kdo s nimi žije, komunikuje, nebo se o
ně zajímá. U nás je situace taková, že zde máme naprosto neproblémové romské
rodiny, které jsou zařazené do normálního běžného života. Pak tu ale existuje
druhá skupina, která prostě nechce přistoupit na život podle legislativy, která
platí pro všechny občany naší republiky. Tito lidé vycházejí z filozofie, že
stát, potažmo město, má povinnost se o ně starat a zajistit jim sociální
podmínky pro život. Zkrátka zajistit jim všechno, nač si vzpomenou. Ovšem v
okamžiku, kdy se jim sdělí, že i oni mají určité povinnosti, tak tuto skutečnost
už nepřijímají. Čekají jen s nataženou rukou, ale o své povinnosti se
nezajímají.

Máte nějakou konkrétní zkušenost, která dokresluje to, co tvrdíte?

Nedávno mě například navštívila na radnici romská matka čtyř dětí, která se
se svým druhem nastěhovala k jeho otci. Tomu ale skončila v městském bytě
nájemní smlouva. Přitom šestičlenná rodina se k němu nastěhovala bez oprávnění,
bez jakékoliv smlouvy či nájemního vztahu. Tento dům je v havarijním stavu, a
proto je určen k demolici. Rodině jsme oznámili, aby byt vyklidila. Žena přišla
na radnici a začala nás osočovat, že jim děláme problémy jen proto, že jsou
Romové. Utvrdil jsem ji v tom, že to není pravda. Na druhou stranu jsem se ji
ale snažil vysvětlit, že jsou dospělí a svéprávní lidé a musí se umět o sebe
postarat. Musí si zvládnout najít bydlení a obživu. To za ně město ani nikdo
jiný neudělá. Někteří Romově zkrátka těží z toho, že v minulosti byl systém
bohužel nastavený tak, že se jim žilo velmi dobře a pokojně. Mylně si někteří
myslí, že to tak půjde dál.

Vraťme se ale k místní romské komunitě žijící v ulici Padlých hrdinů. Proč
je jejich chování trnem v oku některým obyvatelům města?

V ulici Padlých hrdinů se nachází lokalita takzvaných bílých a červených
domků, kde ale nežijí výhradně romské rodiny, ale i občané české národnosti.
Tito obyvatelé však mají jedno společné – patří k sociálně slabším občanům. Jsou
mezi nimi stálí neplatiči, často mívají odpojenou elektriku, ale přitom pomalu
na každé střeše domu je umístěn satelit. Neplatí elektřinu, ale na televizi se
dívat musí. Jsou schopni napojit se na hlavní přívod elektřiny a vesele si
vařit, svítit a sledovat televizi. Potom není divu, že se stane takový malér, ke
kterému došlo minulý týden, kdy si jedna rodina pustila benzinovou
elektrocentrálu a málem tak otrávila své čtyři dcery.

Snažilo se město podat pomocnou ruku místním Romům?

Když jsme před deseti lety s místostarostou nastoupili na radnici, snažili
jsme za jakéhosi nadšení přizvat místní romskou komunitu ke spolupráci. Říkali
jsme si, že to musíme nějak vyřešit. Dokonce jsme se s nimi jednou za čas
scházeli a projednávali různé problémy. Když jsme jim pak ale vybudovali třeba
kanalizaci, ukázalo se to jako naprosto zbytečné. Kovové mříže skončily ve
sběru, a aby do otvorů jejich děti nepadaly, tak do kanálů naházeli plastové
flašky, koberce a další materiál. Výsledek byl ten, že kanalizace nebyla
funkční. Dokonce jsme jim jednou dali materiál a nářadí, aby si sami opravili
své domky. Jenže po materiálu i nářadí se slehla zem. Nemůže se nikdo divit, že
po těchto zkušenostech, jsme od jednání s romskými spoluobčany upustili.

Na radnici jste nedávno obdrželi petici, která upozorňuje na chování Romů.
Co vedlo místní obyvatele k sepsání této petice?

Nálada mezi místními obyvateli a romskými spoluobčany zde je už dlouhou dobu
na bodě mrazu. Tyto vztahy se ale v poslední době vyostřily zřejmě po demolici
místního areálu bývalého cukrovaru. Romové sem chodili a brali odtud, co jim
přišlo pod ruky. Na materiál si dokonce půjčovali vozíky z půjčoven. Navezené
kabely opalovali a nashromážděnou izolací znečišťovali veřejná prostranství.
Lidé nás napadali, že se tak děje za tichého přihlížení zastupitelů a policie.
Nenechají si ale vysvětlit, že nás vlastník areálu nepožádal o pomoc, abychom
takovému jednání zabránili.

Kolik se pod petici podepsalo lidí a na co v ní petenti poukazují?

Pod petici se podepsalo zhruba osm desítek obyvatel zejména z ulice Padlých
hrdinů a blízkého okolí. Peticí se bude příští týden zabývat rada, ale ještě
předtím chceme sezvat petenty a ostatní veřejnost, abychom si určité věci
vyjasnili. Chceme lidem objasnit, jakými kompetence město vůbec disponuje.
Jedním z požadavků petentů je totiž například to, abychom zavedli sociální dávky
ve formě naturálií. Lidem vadí, že Romové sociální dávky prohrávají v
automatech, kupují si za ně alkohol a cigarety. Jenže zavést potravinové lístky
nelze, protože to plošně neumožňuje naše legislativa. K tomuto kroku lze
přistoupit jen ve výjimečných případech na základě sociálního šetření v určitých
rodinách.

Jaké další body petice obsahuje?

Obyvatelé města požadují kamerový systém. To ale není krátkodobá záležitost.
Nejdříve je nutné na toto opatření sehnat půl milionu korun, potom vypsat
zakázku a dojednat obsluhu kamer s městskou policií. To už vše ale máme za sebou
a v tuto chvíli jsme v podstatě před montáží kamerového systému. Ten bychom v
budoucnu chtěli rozšířit a zdokonalit. Kamery by se měly objevit i u základní
školy, kterou navštěvuje hodně Romů. Na její budově se letos objevily hanlivé
nápisy a došlo zde také k vybití skleněné výplně. Kromě toho plánujeme zavěsit
kamery i poblíž tří místních heren.