Starosta Brna-sever chce více peněz pro školy, kam chodí Romové

Starosta městské části Brno-sever Leo Venclík (ODS) bude pro základní školy, které navštěvují Romové, chtít od magistrátu více peněz. Potýkají se údajně s finančními potížemi, protože jim ubývá neromských žáků. Městská část v minulosti sloučila školy na Vranovské a Merhautově ulici, aby se romské děti rozptýlily mezi ostatní. Výsledkem je, že lidé z majoritní populace posílají své děti jinam, Merhautově ubývá žáků, a tím pádem i peněz, řekl ČTK Venclík.
Od sloučení v roce 2004 ubylo škole v Merhautově ulici kolem 100 žáků. Nyní jich sem chodí asi 580. “Škola je v tuto chvíli pod tlakem, že se bude muset zbavit nějakých učitelů,” řekl starosta. Potíže s financováním potvrzuje i ředitelka Jana Foltýnová. ČTK řekla, že peníze na tabulkové platy učitelů má, ale na odměny už nezbývá. “Tito učitelé by však měli být odměňováni. Minimálně čtvrtletně,” myslí si.

V Brně kvůli problémům romských škol vznikla skupina složená z ředitelů, politiků a odborníků, jejím členem je i poradce ministryně školství Dany Kuchtové (SZ). Podle brněnské zastupitelky Kateřiny Dubské (SZ) je cílem týmu problém zmapovat a zjistit, kterou část by bylo možné řešit na úrovni Brna, kterou na kraji a kterou na ministerstvu.

“Problém je, že školský zákon nedefinuje romské děti jako ty, které potřebují větší péči,” uvedla politička. Podle ní by se to mělo změnit.

O romských školách bude řeč také na příštím zasedání komise pro výchovu a vzdělávání brněnské rady. Předsedkyně komise a místostarostka Brna-sever Zdeňka Tůmová (ČSSD) ČTK řekla, že pro vzdělávání romských dětí by měla platit podobná pravidla jako pro dyslektiky či dysgrafiky. Takto postižených dětí může být ve třídě méně, aniž by ředitel školy dostal na třídu méně peněz.

V Brně žije asi 15.000 Romů; jejich děti navštěvují většinou několik škol. Patří mezi ně zařízení v Křenové ulici, Staré ulici či náměstí 28. října. Například v Křenové činí podíl romských dětí přes 80 procent.