Sport je má závislost

Milý českolipský mladík, který doslova sportem žije, vyzkoušel všechny možné
sporty. Fotbal je však pro něj jasná výhra. Mirek Čonka, přezdívaný Čony, je
ambiciózní romský mladík. Bohužel neměl až tak růžové dětství jako mnozí z nás.
Vlivem neblahého osudu se Mirkovi v jeho předškolních letech rozpadla rodina a
malý Mirek skončil v dětském domově, kde vyrůstal až do své plnoletosti. Dnes je
mu dvacet let, studuje Střední dopravní školu v Liberci. Vydělává si fotbalem.
Hraje za tým FK Česká Lípa, se kterým má uzavřenou smlouvu.

„Čony“ se s fotbalem poprvé setkal, když byl umístěn do dětského domova v
Mladé Boleslavi. Tehdy jako osmiletý chlapec začal hrát za mladší žáky v klubu
FK Mladá Boleslav. Kopaná ho doslova uchvátila. Od té doby se této
nejoblíbenější hře na světě věnuje nepřetržitě až dodnes. Sám dodává, že pauzy v
trénování a hraní neuznává. Pouze měnil kluby, ve kterých působil. Jeden z
těchto klubů byl tým TJ Jiskra Cvikov. Dále měl tu možnost hrát a nasbírat
veliké zkušenosti v ligovém klubu FC Slovan Liberec, kam nastoupil v patnácti
letech. V tomto klubu odehrál tři roky. Dnes kope za již zmiňovaný FK Česká
Lípa. Pro romského mladíka je sport doslova drogou. Fotbal není jediný sport,
který Mirek vyzkoušel. „Během fotbalu jsem vyzkoušel více sportů, jako např.
atletiku, fl oorbal, basketbal. Bez sportu prostě nedokážu být, je to můj
koníček číslo jedna,“ říká. Mezi Mirkovy další koníčky patří hudba, zejména hip
hop a disko. Jako každý mladý muž chodí rád se svými spoluhráči a kamarády na
diskotéky a za zábavou.

Nejoblíbenějším světovým týmem je pro Mirka FC Arsenal – tj. nejúspěšnější
londýnský fotbalový celek. Tuzemským favoritem a vzorem je pro Čonyho Tomáš
Rosický, který je hráčem právě FC Arsenal. Ze světových hráčů si Čony jako vzor
jasně připouští Ronaldina. Ronaldo de Assis Moreira je jeden z nejznámějších
vrcholových fotbalistů této planety. Zasloužil si to svým fotbalovým srdcem,
svou jedinečnou technikou a jasným přehledem o hře.

Mirek je útočník, jak se patří. V neděli při svém posledním zápase proti
Mimoni poslal do branky soupeřů dva góly ze tří. Tyto góly zajistily klubu, ve
kterém působí, výhru. Týmu FK Česká Lípa zbývají dvě kola do konce krajské
soutěže a mladý fotbalista říká: „Neměly by to být moc náročné zápasy.“
Tabulkově si Mirkův tým stojí na první příčce v krajském přeboru. Jeho cíl je
ovšem postoupit o příčku výš a hrát za divizi. Mirek nehodlá s fotbalem
přestávat, je to už nedílná součást jeho života. Probojoval se v něm na takovou
úroveň, že se fotbalem živí. V budoucnosti by chtěl přejít na funkci trenéra a
trénovat malé chlapce.

S rasismem se Čonka nesetkává, jak říká: „Mě tu v okolí všichni znají. Mám
zde celkem dobré vztahy a jako Roma mě uznávají. Ve fotbalovém klubu je to
stejné. Parta je zde výborná, trenér taky. Je to zde o srandě a o hře.“ Mirkovy
tréninky probíhají pětkrát až čtyřikrát do týdne. Samozřejmě se to liší podle
úrovně připravovaných zápasů. Jako každý dobrý útočník musí i Čony umět rychle
běhat, dobře přihrávat, ovládat techniky a střílet na bránu.

Všechny tyto prvky se pod vedením trenéra trénují na hřišti, nebo v zimním
období v hale.

Trenér Václav Rys, který má zkušenosti i s trénováním v první lize, je s
Mirkem velmi spokojený.

Samozřejmě přihlíží na jeho složitou situaci, že není z úplné rodiny a ještě
ke všemu je Rom, neboť tyto faktory ovlivňují jeho chování a počínání. S Romy má
trenér již více zkušeností, ať už v osobním životě, tak i v trénování.
Spolupráce s Romy mu nikterak nevadí.

Podle trenéra má Mirek pro kopanou veliké předpoklady a talent, ale jako
většině kluků v jeho věku mu chybí jistá ctižádostivost. Trenér Rys říká: „My se
snažíme vést tyto chlapce správným směrem. Jejich počínání je však limitující
pro to, aby hráli v nejvyšších soutěžích, přistupují k tomu lehkomyslně. Jinak
si na Mirkovo chování nemůžu stěžovat, je to hodný kluk. Vlastnosti jako
cílevědomost a ctižádostivost chybí většině mladíků v jeho věku.“ Podle
trenérova úsudku Mirka berou všichni jako rovnocenného kamaráda a spoluhráče,
neboť je to kamarádský a sympatický mladík. Barva pleti nebo sociální postavení
zde nehrají žádnou roli.

Mirek dokázal to, o čem sní většina mladých sportovců. Hrál tři roky v
ligovém týmu. Jeho nynější fotbalový klub se dnes řadí mezi ty nejlepší ve své
kategorii. Mirek je na nejlepší cestě dotáhnout to dokonce. Dostat se na tu
pomyslnou nejvyšší příčku, kde hrají naše fotbalové špičky. Bez pochyb se o něm
dá mluvit jako o velmi nadějném úspěšném romském sportovci.

Samozřejmě pro Čonyho tato cesta nebyla vůbec lehká, ať už z důvodu odloučení
od rodiny v letech, kdy to pro něj bylo nejtěžší, nebo i proto, že je Rom.
Spousty odříkání, píle a tvrdý trénink Mirka provázel celým jeho mládím. Sport
ho odmala přitahoval a bavil. Dnes ho posunul do takové role, že je to jeho
zdroj peněz. Dalo by se říci, že na Roma je Mirek dosti výjimečný člověk, neboť
dokázal to, co nedokáže většina zaopatřených dětí vyrůstajících v úplných
rodinách. Na závěr – Fotbalu zdar!