Téměř rok trvalo komisaři Liboru Kostkovi ze vsetínské Policie ČR, než dospěl
k závěru, že radní a starosta Vsetína Jiří Čunek nespáchali trestný čin, když
loni v říjnu z města vystěhovali šest romských rodin – 68 osob – dál na Moravu a
do Slezska. Tehdy to tvrdilo asi 15 lidí v trestních oznámeních, která podali.
Nátlak spočíval podle nich i v hrozbě, že zůstanou na ulici a děti jim dají
do ústavu. A to už by byl nejen útisk, ale vydírání. Zneužití pravomoci
veřejného činitele by to bylo v obou případech. Ve výpovědích byly ale podle
komisaře rozpory.
Komisař podezření na Čunka odložil. Kdyby to neučinil, musel by žádat Senát o
jeho vydání ke stíhání pro tento skutek. Předchozí vydání nezrušilo jeho
imunitu, platilo jen pro podezření z úplatku. A Senát by Čunka asi už nevydal;
co patálií způsobilo to předchozí vydání! Protiprávní odnětí jeho trestní věci a
pak i zastavení trestního stíhání každému ukázaly, že není politická vůle Čunka
stíhat.
Letos v červnu se k věci vyjádřil obsáhlou zprávou i veřejný ochránce práv
Otakar Motejl. Na rozdíl od vystěhování do kontejnerového domu u Vsetína, které
bylo podle něj legitimní i co do vhodnosti a přiměřenosti, vidí zde zásah do
základních práv.
Způsob vystěhování byl podle něho přímo „podstatným porušením práva na
lidskou důstojnost a na ochranu soukromého a rodinného života“.
Byl „omezením svobody volby místa pobytu a způsobu života, které za pomoci
neformálního nátlaku samosprávné moci způsobilo zhoršení sociální situace těchto
osob“.
Uznání, že jednání nebylo trestným činem, není ještě dobrozdáním, že jeho
původce neporušil zákon. To jen některá média si tak vyložila Kostkův výrok.
I Motejl posuzoval jen zákonnost a dodržování zásad dobré správy, a ne
trestnost Čunkova jednání, to by si ani nedovolil. Radnici přitom vytýká desítky
pochybení, také při používání zvláštního příjemce sociálních dávek, například
doplatku na bydlení.
Podle Motejla neměli Romové na nájemném v domě, odkud byli vystěhováni, žádné
dluhy. Tři rodiny měly dluhy na nájemném z předchozího nájemního vztahu a
splácely je. Důvodem deportací bylo skončení platnosti nájemních smluv na dobu
určitou, jež byly neinformovaným vnuceny. Žádné rodině nepřiznal soud náhradní
byt.
Ombudsman se nemůže domáhat u soudu jiného rozhodnutí, ba ani nemůže
rozhodnutí soudu posuzovat! Zákonodárce mu nedal účinné pravomoci, i tak měla
ČSSD plné ruce práce, aby v roce 1999 zákon přes odpor ODS protlačila.
Jak dál? Trestní oznámení podali i někteří vystěhovaní a nyní podali proti
usnesení komisaře stížnost. Rozhodne o ní vsetínský státní zástupce Zdeněk
Mencler nebo někdo z jeho osmi podřízených.
Změna politické vůle stíhat ústavní činitele není pravděpodobná. A už vůbec
nelze čekat změny zákona o veřejném ochránci práv nebo o státním zastupitelství,
které by nás přiblížily ke standardům právního státu.
