Soud: Žena nezíská odškodnění za nechtěnou sterilizaci v Ostravě

Dvaatřicetiletá Romka Iveta Červeňáková nezíská odškodnění za nechtěnou
sterilizaci, kterou jí před 11 lety provedli lékaři Městské nemocnice v Ostravě.
Ostravský krajský soud jí původně přiznal půl milionu korun. Podle dnešního
verdiktu Vrchního soudu v Olomouci je ale tento nárok na finanční odškodnění už
promlčen. Nemocnice se ženě musí jen omluvit.

Podle předsedy senátu Vojtěcha Brhela nemocnice svým postupem protiprávně
zasáhla do osobnostních práv ženy, a omluva je tak naprosto na místě. "Žalobkyně
však své právo na náhradu neuplatnila v tříleté promlčecí době, a to od
provedení sterilizace, což bylo 7. července 1997. Proto jí toto právo nemůžeme
přiznat," uvedl.

Samotný soudce připustil, že v otázce nepromlčitelnosti práva o zadostiučinění
byly dokonce nějakou dobu oba vrchní soudy v zemi v rozporu s názorem Nejvyššího
soudu. "Dne 14. listopadu 2007 kolegium Nejvyššího soudu rozhodlo, že toto právo
je majetkové povahy a promlčuje se v tříleté promlčecí lhůtě," doplnil Brhel.

S rozhodnutím odvolacího soudu Červeňáková nesouhlasí a hodlá se obrátit k
Nejvyššímu soudu. Žena tvrdí, že o zákroku nebyla řádně poučena a nevěděla, co
obnáší. "Omluva mi nestačí. Půjdeme dál. V době tří let jsem to neřešila, neboť
jsem měla malou dceru a otěhotnět jsem nechtěla. Na operačním sále jsem
podepsala papír o císařském řezu, o sterilizaci nebyla řeč," řekla novinářům.
Její právní zástupkyně Michaela Kopalová uvedla, že rozhodnutí soudu
předpokládali. Se stanoviskem vrchního soudu však nesouhlasí, a i proto se
chtějí obrátit na Nejvyšší soud.

Na možné promlčení náhrady poukázal dnes i právní zástupce ostravské městské
nemocnice. Ve svém odvolání navíc tvrdil, že podvázání vejcovodů neboli
sterilizace není znemožnění otěhotnění. "Jestliže žalobkyně podstoupila čtyři
pokusy o umělé oplodnění, a to bezúspěšně, je možné, že porucha může být
způsobena jiným způsobem než podvázáním vejcovodů. Podle nás tady není příčinná
souvislost," uvedl právní zástupce. To však soudci odmítli.

Červeňáková sterilizaci prodělala před 11 lety. Tehdy rodila druhé dítě a
podruhé císařským řezem. Žena se o tom, že už nemůže mít děti, údajně dozvěděla
až o sedm let později. Domnívala se, že má v těle instalované jen antikoncepční
tělísko. Když navštívila lékaře, aby jí ho odstranil, protože chce další dítě,
dozvěděla se pravdu.

Kauza Červeňákové je druhou kauzou nechtěné sterilizace, kterou ostravský
krajský soud řešil. V roce 2005 rozhodl, že se za stejné poškození práv musí
vedení nemocnice v Ostravě-Vítkovicích dopisem omluvit tehdy dvaadvacetileté
Heleně Ferenčíkové. Také ona podle soudu nebyla před zákrokem dostatečně
informována. Soud ale kvůli promlčení zamítl odškodnění milion korun, které
Romka požadovala. Případů nechtěné sterilizace je v České republice více. Podle
Kopalové podobný případ nyní řeší i soud v Ústí nad Labem.

O problému se v Česku začalo hovořit na podzim 2004, když Evropské středisko pro
práva Romů zveřejnilo podezření z nucených sterilizací Romek. Podle evropských
romských aktivistů docházelo k nedobrovolným sterilizacím také v Maďarsku,
Bulharsku a Rumunsku, ale nejvíce případů prý bylo v Česku a na Slovensku.