SON kritizuje MMR za chybějící zákon o sociálním bydlení

Místopředseda Sdružení nájemníků ČR (SON) Milan Taraba dnes kritizoval
ministerstvo pro místní rozvoj za to, že stálé otálí s přípravou zákona o
sociálním bydlení. MMR tvrdí, že místo zákona připravuje dvě nařízení vlády,
která mají tuto problematiku řešit. Definice sociálního bydlení by měla podle
SON směřovat státní pomoc především k domácnostem, které mají problémy se
získáním či udržením přiměřeného bydlení.

Náměstek MMR pro legislativu a bytovou politiku Miroslav Kalous letos v únoru
podle Taraby přislíbil, že Česko bude mít zákon o sociálním bydlení do dvou let.
O několik měsíců později ale Kalous na MMR dostal na starost evropské fondy.
"Poslední zpráva je, že zákon nebude a že se to (sociální bydlení) bude řešit
podzákonnými normami," řekl dnes novinářům Taraba.

Vrchní ředitel sekce regionálního rozvoje a bytové politiky MMR Jan Wagner dnes
ČTK potvrdil, že ministerstvo místo návrhu zákona o sociálním bydlení připravuje
dvě nařízení vlády o podpoře sociálního bydlení. "Na straně jedné v podobě
investiční podpory výstavby sociálních bytů a na druhé pak v podobě provozní
podpory pronajímatelů, v jejichž bytech budou se souhlasem pronajímatelů
ubytováni sociálně potřební nájemci," uvedl.

Plánovaná podpora bude podle MMR selektivní a týkat se má přesně stanovených
skupin obyvatel, kteří kvůli své finanční situaci nemohou využít běžnou nabídku
na bytovém trhu či plně nést obvyklé náklady na bydlení. "Nastartování
takovýchto nástrojů lze cestou nařízení vlády dosáhnout rychleji. Navíc forma
nařízení vlády umožňuje operativnější změny podmínek pro poskytování těchto
forem podpory v závislosti na vývoji ekonomických parametrů trhu, než by
umožňovala poměrně rigidní forma zákonné úpravy," podotkl Wagner.

Definice sociálního bydlení se dnes používá jen ve vztahu k dani z přidané
hodnoty. Do této kategorie patří rodinné domy s plochou do 350 metrů čtverečních
a byty do 120 metrů čtverečních. Na tyto stavby se vztahuje snížená sazba DPH,
která od Nového roku kvůli vládním reformám vzrostla z pěti na devět procent. Na
ostatní byty a domy se vztahuje 19procentní sazba. Většina novostaveb v Česku
nyní do takto vymezeného sociálního bydlení patří.