Sociologové proti vystěhování Romů do vsetínské lokality Poschla

Vsetínská radnice nepostupovala správně, když místní Romy vystěhovala do dvou
domů složených z obytných kontejnerů v lokalitě Poschla. Vyplývá to ze studie,
kterou vypracovala brněnská Masarykova univerzita na žádost Úřadu vlády.
Představitelé města a nevládních organizací však zastávají opačný názor. Podle
nich to bylo řešení, které vycházelo z dané situace ve městě a bylo realizováno
v dobré víře. O studii dnes ve Vsetíně diskutovala odborná veřejnost.

Studii si nechala vypracovat Rada vlády pro záležitosti romské komunity letos
v lednu, kdy měla projednat otázky týkající se Vsetína. "Studie mapuje postup
radnice z dlouhodobého hlediska. Splnila svůj účel. Nebude jediná, podobných
studií by mělo být v budoucnu více," uvedl v diskusi ředitel vládní kanceláře
Czeslaw Walek.

Autoři expertízy během dvou měsíců zjišťovali, co předcházelo rozhodnutí
postavit v lokalitě Poschla dva obytné domy. Během zkoumání se snažili oslovit
všechny aktéry prostřednictvím osobních pohovorů nebo zkoumali různé dokumenty.
Autoři ve zprávě radnici vytýkali například nedostatečné zapojení veřejnosti do
jednání o problematice romských menšin. O "velkých" rozhodnutích podle jedné z
autorek Terezy Šteklové rozhodovalo jen nejvyšší vedení města. Projektová
dokumentace se tvořila pouze s ohledem na technické parametry, nikoliv ze socio-technického
hlediska.

Na jejich výtky reagovali v diskuzi zástupci města i neziskových organizací,
které se ve Vsetíně romskou problematikou zabývají. "Je dobře, že se této
problematice věnuje někdo z venku. Ve Vsetíně byl problém řešen v dobré víře,
dovednostmi a zkušenostmi, které jsme měli," uvedla starostka Vsetína Květoslava
Othová (KDU-ČSL). Město se problematikou bydlení Romů zabývalo nejméně od roku
1998. Ke kulatým stolům a na veřejná projednávání byla zvána široká veřejnost i
odborníci.

Většina z účastníků diskuze však dodala, že zpráva se jim zdá být
neobjektivní a má i politický podtext. Některým účastníkům chyběly například
názory lidí, kteří bydleli v blízkosti pavlačového domu v centru, odkud byli
Romové vystěhováni. Ve zprávě nebyly uvedeny ani statistiky záchranářů, kteří do
domu v centru města často vyjížděli.

Výsledky průzkumu mají podle Walka posloužit jako podklad pro práci agentury,
která by se měla romskou problematikou zabývat. Různé způsoby řešení bytové
politiky ve městech by se tak měly stát základem pro prezentace jiným obcím a
městům. Za nepříliš vhodné Walek na celé kauze považuje fakt, že bydlení v
montovaných domech Vsetín před nastěhováním Romů předvedl starostům z jiných
měst a obcí, které by tento způsob řešení bytové politiky mohly nevhodně
převzít.

Vsetín usiluje o integraci Romů několik let. Bývalý vsetínský starosta a
současný vicepremiér Jiří Čunek (KDU-ČSL) však sklidil kritiku za vystěhování
některých romských neplatičů z města za hranice kraje. Čunek tvrdí, že pokud
státní sociální systém bude tak štědrý, jako je nyní, situace se nezlepší, ale
naopak se bude neustále zhoršovat. Romové si podle něj měsíčně přijdou na
sociálních dávkách i na několik desítek tisíc korun, aniž za to musejí odvést
jakoukoliv práci. Některé jeho výroky však popudily řadu lidí, minulý týden
kvůli nim protestovala před úřadem vlády více než stovka romských aktivistů a
zástupců neziskových organizací. Žádali Čunkovu demisi. Čunek má ale i
příznivce. Dva tisíce lidí ho dnes podpořilo na shromáždění před vsetínskou
radnicí.