Sociologové mapovali život a zájmy menšin v České republice
Život Slováků, Ukrajinců, Vietnamců a Romů v Čechách a sdružení, která chtějí
hájit jejich společné zájmy, popisují čtyři nové sociologické studie.
Sociologický ústav Akademie věd je vydal souhrnně v publikaci, kterou její
autoři nazvali "Menšinová problematika v ČR …".
Hlavním cílem bylo zmapovat vybrané komunity či populace v Česku a také
sledovat jejich sdružování v národnostních či krajanských organizacích nebo
zájmových spolcích, které deklarují reprezentaci zájmů menšinové nebo migrační
komunity.
Autoři vycházeli z dosavadních výzkumů, odborných studií, menšinového tisku a
ze strategií menšinových organizací.
Spojení studií do jednoho celku nebylo vedeno snahou o komparaci sledovaných
skupin. Přesto jsou ale mezi nimi patrné paralely a je zřejmé, že zápasí s
podobnými problémy.
Výzkum slovenské menšiny ukázal jen velmi malý zájem mladých lidí o spolky
založené na národnostním principu nebo na hlášení se k etnickým kořenům.
Prostředí krajanských sdružení ukazuje propojování české a slovenské kultury
nebo poukazuje naopak na udržování "slovenskosti" menšiny.
Analýza projektů a sdružení Ukrajinců ukázala, že pracovní migranti z této
země nejsou téměř vůbec zastoupeni v krajanských spolcích a nežijí kulturou
komunity. Přesto ale existují snahy tradičních sdružení vyhovět i mladé generaci
ukrajinských přistěhovalců a hájit jejich zájmy.
Vietnamská komunita v Česku se jeví jako nejuzavřenější vůči většinové české
společnosti. Nejvíce při tom působí kulturní odlišnosti. Otevřená proto zůstává
otázka, jak bude pokračovat integrace této etnické skupiny.
Kapitola o Romech odráží současnou oblíbenost tohoto tématu. Upozorňuje na
problémy spojené s definicí romského etnika či komunity, na to, zda jde o osoby,
které chtějí být považovány za Romy a dobrovolně se hlásí k romské národnosti,
nebo o osoby, které žijí podle určitých kulturních vzorců. Mnozí Romové totiž z
různých důvodů být za Romy považováni nechtějí z obav před znevýhodněním ve
společnosti.
