Sněmovna přijala antidiskriminační zákon

Sněmovna dnes schválila návrh antidiskriminačního zákona. Norma má pomoci
zajistit rovný přístup ke vzdělání, práci, zdravotnické péči či například
sociálním výhodám bez ohledu na věk, rasu, národnost, sexuální orientaci,
zdravotní postižení, pohlaví, náboženství a světový názor. Předlohu, kterou
poslanci schválili hlasy 111 ze 170 přítomných, nyní posoudí Senát a prezident.

DOKUMENT


Vládní návrh zákona o rovném zacházení a ochraně před diskriminací (Antidiskriminační zákon)
(zapracované pozměňovacích návrhy přijaté ve 3. čtení)

Republika měla zákon na ochranu před nerovným zacházením mít už při svém vstupu
do EU. Na jeho přijetí čeká jako poslední stát sedmadvacítky. Kvůli jeho absenci
ČR hrozila žaloba a pokuta od Evropské komise.

Někteří pravicoví poslanci míní, že takový zákon je zbytečný či přímo škodlivý a
vidí v něm nutné zlo vyplývající z tlaku unie. Pro zákon dnes ale zřejmě právě
vzhledem k požadavkům EU hlasovala i velká většina poslanců ODS. Naopak řada
socialistů ruku pro nezvedla. Levice totiž soudí, že norma je sice důležitá,
vláda ale podle ní předložila a prosadila "bezzubý" návrh, který proti
diskriminaci chrání zcela nedostatečně. Proti hlasovala většina komunistů,
kterým navíc vadí, že se jim v rámci antidiskriminační normy nepodařilo prosadit
zrušení lustračních zákonů.

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) již dříve uvedl, že mnoho pravidel
zformulovaných v návrhu antidiskriminačního zákona už český právní řád obsahuje.

Sociální demokraté sice navrhovali několik změn, které by dosah
antidiskriminačního zákona oproti vládní verzi rozšířily, dolní komora ale
jejich návrhy většinou neschválila.

Nepodpořila však ani doprovodné usnesení navržené poslancem ODS Borisem
Šťastným. Sněmovna v něm měla mimo jiné konstatovat, že přirozené rozdíly mezi
lidmi nemůže žádný zákon uměle odstranit. Dolní komora také podle Šťastného měla
uvést, že zákon přijímá jako věc vyplývající ze závazků k EU a s jeho ideovým
vyzněním se neztotožňuje.

Člověk, který by se cítil diskriminován, by se podle zákona mohl obrátit na soud
a domáhat se tam přiměřeného zadostiučinění, případně i peněžité náhrady.
Poslanci se ale rozcházeli v názoru na to, kdo má nést důkazní břemeno – jestli
má někdo dokazovat, že je diskriminovaný, zda má jiný člověk dokazovat, že
nediskriminoval, jestli důkazní břemeno mezi obě strany sporu rozdělit, nebo ho
přenést na soud. Nakonec sněmovna schválila návrh Marka Bendy (ODS), který podle
Pospíšila rozděluje důkazní břemeno mezi obě strany.