Sněmovna opět odsunula rozhodování o antidiskriminačním zákonu

Sněmovna dnes opět odsunula rozhodující hlasování o antidiskriminačním
zákonu, a to už počtvrté. Souhlasilo s tím 193 ze 194 přítomných poslanců. Normu
loni v květnu vetoval prezident. K jejímu prosazení je ve sněmovně potřeba
nejméně 101 hlas. Dolní komora hlasování od loňského června odkládá, mohla by
rozhodovat letos v březnu.

Poslanci antidiskriminační zákon vyřadili z programu svého prvního letošního
zasedání. Pořad jednání sněmovní schůze ale zatím ještě neschválili a dál o jeho
podobě hlasují.

Česko je posledním státem sedmadvacítky, který zákonnou ochranu před nerovným
zacházením nemá. Přijmout ho přitom mělo už při svém vstupu do EU v roce 2004.
Hrozí mu za to od Evropské komise žaloba a vysoká pokuta.

Zákon má pomoci zajistit rovný přístup ke vzdělání, práci, zdravotnické péči či
sociálním výhodám bez ohledu na věk, rasu, národnost, sexuální orientaci,
zdravotní postižení, pohlaví, náboženství a světový názor. Prezident Václav
Klaus ho v květnu vetoval. Zdůvodnil to tím, že norma je zbytečná,
kontraproduktivní a nekvalitní. Sněmovna o vetu měla poprvé hlasovat už v
červnu. Koalice prosadila odklad rozhodování na září. Pro přijetí neměla dost
hlasů. Zákon se od té doby odsouvá ze schůze na schůzi.

Pro normu nechtěli původně zvednou ruku někteří občanští demokraté. Poslanecký
klub ODS ale svým poslancům v listopadu uložil, aby pro přijetí zákona proti
prezidentovu vetu povinně hlasovali. Podpořit zákon se zdráhá i opoziční ČSSD.
Sice soudí, že norma je důležitá, nynější verzi ale už dříve označila za
nedostatečnou. Komunistům zase vadilo to, že se jim nepodařilo do normy prosadit
zrušení lustračních zákonů.

Antidiskriminační zákon přitom připravovaly už minulé vlády právě pod vedením
sociálních demokratů. Předposlední návrh v roce 2006 vetoval Senát. Sněmovna o
něm před parlamentními volbami už nehlasovala. Nynější verze vychází z minulých
předloh.

KAM DÁL?


SPECIÁL o Antidiskriminačním zákonu