Poslanecká sněmovna ani na této schůzi neprojednala antidiskriminační zákon.
Už jednou ho poslanci i senátoři schválili, ale prezident Václav Klaus ho
nepodepsal a téměř přesně před rokem, 16. května, zákon vrátil sněmovně. Pro
přehlasování prezidentova veta je nutných 101 hlasů. Sněmovna zákon odsouvá ze
schůze na schůzi. Další poslanecké zasedání by se mělo konat v červnu a zřejmě
ještě v září. Pokud ČR antidiskriminační legislativu, k níž se přihlásila při
vstupu do EU, nepřijme, hrozí jí velké pokuty.
Dnes je poslední den této schůze, od 13:00 poslanci jednají o takzvaných
volebních bodech, tedy o volbě členů rady České televize a podobně. Poté by měli
schůzi ukončit, dopoledne neprojednané zákony sněmovna ze schůze už vyřadila.
Kdyby se zákon nepodařilo schválit do podzimních předčasných voleb, nová
sněmovna už se jím nebude zabývat. Vypracování nové normy zabere podle
nevládních organizací minimálně rok až dva.
Bývalá vládní koalice, která návrh předložila, nedisponuje 101 hlasem. Občanští
demokraté navíc nejsou přesvědčenými zastánci normy. Výhrady k ní mají také ČSSD
a KSČM. Největším podporovatelem přehlasování veta je Strana zelených, kterou
ale ve sněmovně zastupují pouze čtyři poslanci.
"Je zřejmé, že zákon může být v budoucnosti dále novelizován ve smyslu určitých
zpřesnění a snazší vymahatelnosti, bude-li k tomu politická vůle, která při
současném složení parlamentu chybí," řekla k tomu poslankyně zelených Kateřina
Jacques.
Ministr pro menšiny a lidská práva Michael Kocáb (za SZ) si prosazení
antidiskriminačního zákona kladl za jeden ze svých cílů při nástupu do úřadu.
Chtěl přesvědčit poslance, aby pro zákon hlasovali. Jeho vyjednávací schopnosti
ale zatím nebyly úspěšné.
Česko je posledním státem EU, který dosud antidiskriminační zákon nezavedl.
Antidiskriminační zákon má zejména definovat, kdy je nerovný přístup k
jednotlivým lidem diskriminací a kdy nikoli. Zároveň má pomoci zajistit rovný
přístup ke vzdělání, práci, zdravotnické péči či sociálním výhodám bez ohledu na
věk, rasu, národnost, sexuální orientaci, zdravotní postižení, pohlaví,
náboženství a světový názor. K jeho přijetí v minulosti vyzývali poslance
ombudsman Otakar Motejl i nevládní organizace.
Na zatím neexistující zákon navíc odkazuje i český zákoník práce, z nějž
antidiskriminační ustanovení při novelizaci vypadla.
