Slovo rasa nepatří do ústavy, upozorňují němečtí ochránci práv

Člověka nelze diskriminovat nebo zvýhodňovat na základě rasy. Podobné věty obsahují desítky ústav a příslušných zákonů v zemích celého světa. Německý institut pro lidská práva nyní vytáhl do boje proti takovým formulacím v německých zákonech a ústavě. Už samotná zmínka o rase totiž podle expertů předjímá, že mezi lidmi jsou rasové rozdíly. Moderní věda přitom prokázala, že lidské rasy vlastně neexistují, upozorňují experti.

Formulace v německé ústavě z roku 1949 zcela odpovídají vžitým a podle odborníků zastaralým představám o tom, že lidé jsou různých ras. “Nikdo nesmí být znevýhodňován nebo zvýhodňován na základě svého pohlaví, původu, rasy…,” uvádí německý základní zákon v dobré víře hned ve třetím článku, jenž pojednává o rovnosti lidí před zákonem.

V roce 2006 pak v Německu byl schválen antidiskriminační zákon, v jehož úvodu se obdobně píše: “Cílem tohoto zákona je zabránit znevýhodňování z důvodů rasy…”

Tyto formulace jsou však prý potenciálně nebezpečné. Němečtí experti na lidská práva navrhují, aby příslušné pasáže byly pokud možno pozměněny. Věta v antidiskriminačním zákoně by pak musela hovořit o tom, že cílem zákona je zabránit “rasistickému” poškozování, informoval deník Süddeutsche Zeitung. Stejně tak by měla být změněna ústava, čímž by prý zákonodárci dali najevo, že neuvažují v rasistických kategoriích.

Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) už v roce 1950 vydala Prohlášení o rase, v němž konstatuje, že představa o existenci různých lidských ras slouží pouze jedinému účelu – pronásledování, které může vést až ke genocidě.

Hlavní rozdíl mezi dnešními poznatky a staršími představami o rasách spočívá ve skutečnosti, že vědci mezitím prozkoumali lidský genom. Před osmi lety dospěl například Projekt lidského genomu (Human Genome Project) k závěru, že lidské rasy neexistují. Lidstvo coby biologický druh je z 99,9 procenta geneticky identické.

Rasistické předsudky vůči lidem odlišné pleti měli už velcí osvícenští filosofové jako David Hume nebo Immanuel Kant. Rasové teorie, které nakonec vedly k holokaustu, však byly formulovány až kolem poloviny 19. století. Tehdy využily nacionalistických a imperialistických trendů a pronikly do veřejného mínění, uvedl Süddeutsche Zeitung.

Němečtí národní socialisté pak “nauku o rasách” využili pro hlásání antisemitismu a dějinného boje, v němž jde o zachování “čistoty krve”. To nakonec vedlo k systematické genocidě Židů.

Slovo rasa a částečně i pojmosloví německých rasových teoretiků se dodnes hojně používá například ve Spojených státech. Pro označení “bílé rasy” se tu užívá původně německého pojmu “caucasian” (německy Kaukasier) pro označení bílé (kavkazské) rasy. Výraz použil už v 18. století německý filosof Christoph Meiners a pro svou populární teorii o původu Evropanů si jej vypůjčil medik Johann Friedrich Blumenbach (1752-1840). Ten je přitom považován za zakladatele prvních rasových teorií, podle nichž je takzvaná kavkazská rasa nadřazená ostatním.