Slovensko: Studie Světové banky vyvrátila mýtus, že dávku v hmotné nouzi berou Romové z osad

Stereotyp, že dávku v hmotné nouzi berou na Slovensku zejména Romové,
vyvrátila zpráva Světové banky, kterou si nechalo zpracovat slovenské
ministerstvo práce. Většina peněz státu určených pro nejchudší, kteří dlouhodobě
nepracují nebo ani nepracovali, nesměřuje do romských osad, ale zejména k
jednotlivcům, kteří nemají mnohočetné rodiny. Většinou tedy jde dávka jinam než
Romům. Informuje o tom server

Sme.sk.

Světová banka, která na žádost ministerstva práce analyzovala slovenský
sociální systém, upozornila, že struktura příjemců dávky v hmotné nouzi
neodpovídá složení obyvatel v osadách. Experti banky uvedli, že až 62 procent
příjemců dávky v hmotné nouzi jsou bezdětní jednotlivci. Pouze tři procenta
příjemců dávky jsou z rodiny s více než čtyřmi dětmi. Právě nyní před volbami
někteří politici mluví o zneužívání dávek a naznačují, že se rozpouští především
v romských osadách. Nejvíce ji přitom dostávají osamělí chudí, kteří v osadách
většinou nežijí.

Z přibližně 283 milionů eur vyplacených v roce 2010 v této dávce tak většina
peněz zřejmě šla mimo osad.

Ředitel Fondu sociálního rozvoje Marek Hojsík uvedl, že tato zjištění
vyvrátila dosavadní představu, že peníze berou ve významné míře obyvatelé
romských komunit. "Ukazuje se to jako nepravdivé a je to spíše součást
negativního rasistického stereotypu rozšířeného na Slovensku. Pro
marginalizované romské komunity jsou totiž charakteristické rodiny s více
dětmi," uvedl Hojsik pro server Sme.sk.

Hojsík vysvětlil důvod, proč Romové nepobírají dávku v hmotné nouzi tím, že
většina z nich na ni nemusí mít nárok. Například proto, že rodiny mají
rodičovský příspěvek a na tuto dávku ztratí nárok. Sociologička Zuzana Kusá ze
Slovenské akademie věd však říká, že chudí přicházejí o části dávky například i
proto, že žijí v ilegální chatrči, příspěvek na bydlení dostane pouze ten, kdo
má zlegalizování příbytek. "Stačí, že jeden člen rodiny je v zahraničí a celá
domácnost podle zákona ztrácí nárok na tuto dávku," vysvětluje pro server Sme.sk.

Analýza ukázala, že dávku berou zejména svobodní bezdětní – až dvě třetiny.
Zejména mladí lidé ve věku 25 a 26 let.

"Struktura složení obyvatel v osadách a segregovaných romských usedlostech se
vyznačují mnohočetnými rodinami s více dětmi. Jednotlivec má nárok na dávku
většinou až poté, co mu bylo 25 let. V romských osadách nenajdete v tomto věku
svobodného romského chlapce nebo dívku. Určitě je pár jednotlivců, ale je to
zanedbatelné procento," dodává k tomu v rozhovoru pro server Sme.sk bývalý
novinář a šéf sdružení Romano Asaben Igor Dužda.

Dužda dává příklad z prešovské lokality Stará cihelna, kde žijí Romové
segregovaně. "Pokud z patnácti set obyvatel najdete deset jednotlivců, kteří
pobírají dávku v hmotné nouzi, tak je to hodně," uvedl Dužda.

Současná koalice chtěla využívání dávky kontrolovat projektem epay karet za
pět a půl milionu eur, který má učit hospodařit příjemců této dávky či bránit
lichvě. Pilotní projekty se měly začít právě v romských osadách.

Strana SaS a státní tajemnice ministerstva práce Lucia Nicholsonová je
zjištěním zprávy překvapená. "I já se přikláním k tomu, že drtivá většina 25 a
26-letých příjemců nejsou Romové," uvedla pro server. K epay kartám se vyjadřuje
velmi opatrně. "Navrhovala jsem epay karty pro příjemců bez ohledu na to, zda
jsou, nebo ne v osadě. I mladí nemusejí vědět hospodařit, nejen romské rodiny,"
řekla serveru Sme.sk.

Světová banka Slovensku doporučuje, aby celý sociální systém přepracovalo a
vzalo některé dávky bohatším, kteří na ně nejsou odkázáni. Ukazuje například na
přídavek na dítě, který dostává každý rodič bez ohledu na jeho příjem. Píše
server Sme.sk.