Slovenská vláda chystá systémovou pomoc lidem ze sociálně vyloučených lokalit

V září by se měl na vládní stůl dostat legislativní záměr, který poprvé
komplexně pojednává o životě nejchudších, sociálně vyloučených komunit na
Slovensku, informuje server Aktualne.sk v rozsáhlém článku

Pre osady vznikol plán. Má pomôcť dostať ich z biedy.

Podle odhadů má být vyloučených lokalit kolem 700. Žije v nich asi 200 tisíc
lidí, z nich 40 procent tvoří děti. Slovenské Ministerstvo práce, sociálních
věcí a rodiny ve spolupráci s nevládním sektorem, který se věnuje problému
chudoby v terénu, vypracovalo legislativní záměr, jak pomoci integrovat chudé
zpět do společnosti.

Jde zejména o segregované romské osady. Lidé z nevládek tvrdí: na takovou
legislativu jsme čekali, ale jsme si vědomi, že není všelékem. Velkou roli by
měly hrát zejména obce a při nich zavedená komunitní centra. Největší důraz bude
kladen na přímé zapojení chudých do činnosti a vzdělávání dětí.

Problém koncentrované chudoby tkví v ghettech a marginalizovaných lokalitách.
Na jejich charakteristiku se proto zaměřuje i samotná legislativa. Podle státní
tajemnice resortu práce, sociálních věcí a rodiny Lucie Nicholsonové se
mnohokrát stávalo, že nárok na to, co patří přednostně nejchudším v osadách, si
dělali například plně integrované rodiny. Legislativa proto přesně vymezuje, co
je sociálně vyloučené společenství, čím se projevuje. Charakterizuje ho
uzavřenost, to, že ani aktivní jedinci nemají možnost vymanit se ze začarovaného
kruhu chudoby, začínají se u nich prosazovat anomální vzorce chování a patogenní
jevy. Prohloubena chudoba následně přináší fatalismus, orientaci na přítomnost,
nízkou vzdělanost či nízkou kontrolu emocí.

Ministerstvo práce přiznává, že mu chybějí systémové nástroje. Do
legislativního záměru zároveň včlenil potřebu minimálně individuální sociální
inkluze. Aktivní by se měly zapojit především obce. Každá, které se problematika
vyloučených komunit dotýká, bude muset po přijetí příslušné legislativy
vypracovat plán sociální inkluze, tedy plán začlenění svých chudých.

Na základě plánu se budou moci obce následně ucházet o podporu z peněz z
veřejných zdrojů, aby mohli své záměry uvést do praxe. Lokalit, které budou
muset představit své plány, bude více než dost. Podle dostupných informací
existuje na Slovensku přibližně 700 sídelních komunit, které žijí z ruky do úst.

Vláda jejich podmínky pro život označila jako nedůstojné a naprosto
nepřiměřené 21. století. Jde o asi 200 tisíc lidí, téměř 40 procent z nich jsou
děti do 15 let.

Důležitým bodem se proto stává i vzdělání. Obyvatelé osad
mají nejhorší vzdělanostní úroveň. Přetrvává nízká úspěšnost žáků, pokulhává
jejich docházka, děti nejsou motivovány pokračovat ve vzdělávání. Pro ilustraci,
například od přísné docházky dětí do školky a školy bude záviset i výše dávky v
hmotné nouzi rodiny. Chybu si při vzdělávání přiznává i stát. Systém nezohledňuje kulturní
specifika, problémem je málo dětí z vyloučených komunit ve školkách i umisťování
chudých žáků do speciálních tříd a škol.

Podle vládního materiálu bude třeba realizovat takové aktivity, které v
otázce bydlení povedou "k rozptylu koncentrované chudoby, omezení ghetoizace a
k integraci obyvatel sociálně vyloučených komunit do většinové společnosti." Navíc
forma sociálního bydlení bude závislá na zásluhovosti rodiny. Počítá se
například s tím, že na výstavbě infrastruktury či obydlí budou muset zúčastnit i
jejich budoucí majitelé.

Slovenská vláda dokonce plánuje zasáhnout i do
reprodukčního chování. Navrhuje například bezplatný dobrovolný přístup k
hormonální antikoncepci či bezplatnou dobrovolnou sterilizaci.

CELÝ ČLÁNEK ČTĚTE ZDE:

Pre osady vznikol plán. Má pomôcť dostať ich z biedy