Školy dostanou novou příručku pro práci s romskými dětmi z ghett

Základní a střední školy by měly v lednu dostat novou příručku, která jim má
pomoci pracovat s romskými dětmi z takzvaných ghett. Tisícovku těchto publikací
vytvořila společnost Člověk v tísni. Uspořádala také kurzy pro vyučující, v
nichž se učili začlenit do výuky informace o sociálním vyloučení a předávat je
žákům. Kurzy a publikace jsou součástí projektu, který dnes novinářům představil
jeho koordinátor Tomáš Nikolai.

Podle analýzy existuje v ČR více než 300 chudinských domů, ulic a čtvrtí, v
nichž žijí převážně Romové. Může to být až 80.000 lidí. Dospělí bývají bez
práce, rodiny žijí ze sociálních dávek. Děti z ghett končívají často ve
speciálních školách.

"Práce s těmito dětmi (Romové z ghett) je velice specifická. Asi zásadní
věcí, na kterou by učitelé měli dávat pozor, je to, že dítě přichází z
prostředí, které nějak omezuje jeho činnost," řekl ČTK Nikolai. Dodal, že romští
žáci z vyloučených lokalit nemohou vždy například vypracovávat domácí úkoly.
Jejich rodiny totiž bydlí často v nevyhovujících podmínkách. Děti nemají svůj
pokoj či stůl, kde by mohly úlohy psát. Nikolai zdůraznil, že to ale neznamená,
že by se na děti z ghett neměly klást žádné nároky. Měly by ale vypadat jinak a
měly by brát v potaz jejich možnosti a zázemí.

Příručka obsahuje typické příklady situací. Objevuje se v ní třeba případ
jedenáctileté Pavlíny. Narodila se jako čtvrté dítě. Rodina bydlela ve starším
domě u centra většího města. Kvůli rekonstrukci domu dostala náhradní bydlení –
jednu místnost v paneláku na okraji města. Po opravách se do původního bytu už
nevrátila. Kvůli špatným bytovým podmínkám skončily děti v dětském domově. Po
soudních tahanicích se dostaly zpět "domů", tedy do ghetta.

Pavlína chodila do běžné školy. Školní věci měla doma v krabici. Otec se
obvykle díval na televizi, bratr si pouštěl muziku a časté byly i návštěvy. Dítě
nemělo na učení klid. Prospěch se mu zhoršoval. Děvče si stěžovalo na to, že mu
spolužáci nadávají. Padl návrh na přeřazení do speciální školy. Matka se
postavila proti tomu. Ve třídě se několikrát objevily vši, Pavlína byla vždy
označena za jejich původce. Děti se jí štítily. Po dohodě školy s rodinou a
terénním pracovníkem bylo děvče přeřazeno do jiné školy, kam už romské děti
chodí. Pavlínu doučoval dobrovolník a stav se zlepšil.

Příručka přináší i návod jak v hodinách s příběhem pracovat. Třída se rozdělí
na skupinky, které představují rodinu, školu či terénní pracovníky. Studenti a
studentky si tak jednotlivé role vyzkoušejí. Stejně se připravovali i pedagogové
v kurzech, které se zaměřují na interkulturní výchovu. V Praze, Kladně, Olomouci
a Chomutově je absolvovalo 90 učitelů. V příštím roce organizátoři plánují další
kurzy v Ústí nad Labem, Hradci Králové, Sokolově a Liberci.

Projekt je financován z peněz EU na projekty letošního Evropského roku
rovných příležitostí pro všechny. Část rozpočtu hradí stát.