Síla ženského pole

Letos měl na festivalu Khamoro premiéru i další z
dokumentárních snímků režisérky Markéty Nešlehové – Ženy v poli. Po
dokumentu zaměřeném hledání vlastní identity tří mladých Romů ROM_ID,
uvedeného na festivalu loni, se tentokrát její kamera zaměřila na tři
romské ženy s politickými ambicemi.

Ženy v poli jsou především filmem o třech výjimečných
charakterech: Aurélie Balážové-Pilové, Lucie Horváthové a Denisy
Berouskové. Všechny spojuje otevřenost, se kterou před kamerou mluví o svých
neobyčejných osudech.

L+A+D

Lucie v současnosti pracuje jako koordinátorka terénních
programů občanského sdružení Romodrom, a mimo jiné byla v minulých volbách
lídryní kandidátky Strany zelených v Pardubickém kraji a ucházela se i o místo
v Evropském parlamentu. Aurélie a Denisa jsou pak rozkročeny mezi rodinou a
svým veřejným působením. Aurélie je svobodnou matkou se synem školního věku,
zároveň pracuje jako sociálně zdravotní pomocnice. Navíc má i svůj
vlastní projekt, který se věnuje volnočasovým aktivitám pro děti ze znevýhodněných
rodin.

Denisa i přesto, že je v současnosti na mateřské
dovolené, stále zůstává členkou komisí kolínského magistrátu a mimo
jiné kandidovala do zastupitelstva v komunálních volbách za SNK-ED.

Režisérka následuje své hrdinky během jejich běžných
pracovních povinností, představuje je v jejich současných veřejných rolích
a vede s nimi spontánní diskuse. Od nahlédnutí osobních příběhů
protagonistek se tak film dostává k impulzům, které je nasměrovaly k zájmu
o politiku až k jejich současným veřejným rolím.

Na cestě k veřejnému aktivnímu životu se setkaly hned
s několika zásadními překážkami, ať už osobně či ve svém okolí:
rasová diskriminace, vymezená role ženy v rámci romské rodiny i často odměřeného
vztah k formálnímu vzdělání v komunitě. Zkušenost je tak přivádí k zájmu
o problémy dalších Romů a Romek. Prostřednictvím Aurélie a Lucie film
poodhaluje běžný den terénních pracovníků ve vyloučených lokalitách i
smysl dlouhodobé a pravidelné práce s jejich klienty.

Společný portrét

Na kameru mluví každá z žen zvlášť, jen jednou jako
by režisérka naznačila dialog, když Denisa použije politickou říkanku o
malém dvoru a velkém biči na černé i bílé, co nepracují, nestarají se o
rodinu a nežijí tak, jak by měli, vystřídá ji záběr, ve kterém Lucie
mluví o posílení sebevědomí lidí ve vyloučených lokalitách skrze terénní
práci.

Zkušenost všech tří žen ukazuje na klíčovou roli vzdělání
na cestě k individuální emancipaci. Lucie dokonce optimisticky mluví o vzdělání
jako nové hodnotě Romů.

Režisérka nijak netají zaujetí osobním kouzlem
hrdinek, kterému dává jasně vyniknout. Chce vytvořit portréty, na kterých
se mohou samy protagonistky zásadně podílet. K zdůraznění jejich nasazení
a temperamentu slouží na mnoha místech filmu i svižná hudba Vojtěcha Lavičky.

Z původního projektu s cílem sledovat další vývoj
absolventek Politického výcviku pro romské ženy organizací Athinganoi a
Slovo 21, se tak vyklubal portrét tří silných žen nabourávajících
stereotypy, který může být mnoha dalším inspirací.

Ženy v poli (2011), režie: Markéta Nešlehová Režisérčin
film ROM_ID je ke zhlédnutí na webových stránkách České televize.