Sendreiovci

Určitě mnozí z nás již slyšeli o novém pořadu, ve kterém účinkují Romové. Ano, jde o zábavný pořad SENDREIOVCI. Pořad je vysílán v pátek v osm hodin na TV Markíza a hlavní zastoupení patří romské hudební rodině Sendreiových. Televizní diváci mají možnost se seznámit s jejich životem, ale také s romskými zvyky a tradicemi, neboť je to ukázka jejich reálného života. Sendreiovy vidíme při různých událostech, které jsou s Romy spjaté. Rádi cestují, oslavují a nedělá jim problém si zahrát a pobavit se s dalšími Romy z jiných zemí či z osad na Slovensku. Jejich putování nám zpestřuje romská hudba, kterou sami skládají a hrají, jako muzikanti jsou známí po celém světě. Janu Sendreiovou, ženu Vlada Sendreie, dokonce znají i v New Yorku, neboť vystupovala jako sólistka v Carnegie Hall, na jejíchž prknech vystupují jen ty nejznámější hvězdy světa, z našich zpěváků například Karel Gott. Hudební skupina Sendreiových se jmenuje Kokavakere lavutara (Kokavští houslisté) podle Kokavy nad Rimavicou, slovenské obce, ve které rodina žije. Pořad s Romy přinesl z řad diváků velmi kladnou odezvu, má vysokou sledovanost, a rodinu Sendreiových těší, že někteří lidé díky němu změnili názor na Romy. Vlado Sendrei se nám svěřil, že od diváků dostává vzkazy typu „pro Romy jste udělali více než někteří politici za několik let“. Přinášíme rozhovor s tvůrci a hlavními představiteli této televizní show.

* Za televizi Markíza nám na naše otázky odpovídala Ivana Semjanová, tisková mluvčí: Reality show ze života romské rodiny bychom očekávali spíše z dílny veřejnoprávní televize. Proč s tímto nápadem přišla vaše televize?

Televize Markíza se nebrání netradičním nebo experimentálním projektům, a ani ukázkám nových televizních žánrů, jakým například Sendreiovci jsou. Sendreiovci jsou formátem, který jsme nabídli našim divákům jako nový letní formát a musím říct, že jsme moc rádi, že ho na našich obrazovkách máme.

* Co od této reality show očekáváte – jednak od samotné rodiny Sendreiových, ale také od diváků vaší stanice?

Sendreiovci jsou spíše docu-soap (docu-soap = jeden z nejnovějších televizních formátů, jehož ambicí je zaznamenat člověka v jeho každodenním prostředí) než reality show. Tato romská hudební rodina je divácky velmi zajímavá – jde o bezprostřední a velmi emotivní osobnosti, které nemají problém s kamerou a chovají se před ní stejně jako v životě. Mimo to jsou náruživí propagátoři romské hudby a kultury. To vše v nás upevnilo přesvědčení, že je s nimi možné vytvořit tak zábavný pořad.

* Je pořad na Slovensku oblíbený?

Program je v každém případě zajímavý, vzbuzuje diváckou zvědavost a pozornost médií a vůči samotné rodině všeobecně vzrůstají sympatie. Průměrný podíl tohoto pořadu se pohybuje okolo hodnoty 30 %.

* Nebáli jste se neúspěchu, nízké sledovanosti? Přece jen romská komunita není u majority příliš v oblibě, i když muzikanti si zpravidla respekt získají. Je to jeden z důvodů, proč jste nesáhli například po romské rodině intelektuálů, ale muzikantů, kteří běžně například hrají na slovenských svatbách?

Se Sendreiovými jsme měli v minulosti dobrou televizní zkušenost. Byli protagonisty úspěšné části Výměny manželek, účinkovali jako hosté v jednom vydání reality show Big Brother, několikrát byli hosty našich talk-show Teleráno a Doma s Markízou. Divácké ohlasy i samotná sledovanost pořadů byly ve všech případech velmi pozitivní. S myšlenkou vytvořit pořad v hlavní roli se Sendreiovými jsme si pohrávali už dříve, důležité bylo vyprofilovat představu o nich.

* Víme, že rodina Sandreiových už vystupovala ve vašem pořadu Výměna manželek, měli u diváku úspěch?

Vysílání se Sendreiovými je dodnes nejsledovanějším pořadem. Výměnu manželek sledovalo 1 267 000 diváků, což je podíl 55,8 % a sledovanost 27,7%.

* Máte informace o tom, že by něco podobného udělala jiná televizní stanice v Evropě, ve světě?

V zahraničí běžně účinkují představitelé národnostních menšin v původních pořadech televizních stanic.

* Výborní hudebníci prý budou putovat do Rumunska, za prezidentem, za Karlem Gottem, ale i za zdi věznice, je tomu skutečně tak? Ptám se proto, že jsem v minulém díle viděl setkání s „Miroslavem Žbirkou“, ale nebyl to on.

Nechte se překvapit…

* Myslíte si, že může tento pořad přiblížit chování Romů a tím možná i změnit mínění o nich?

Nevylučuji to. Tento typ programu může divákům minimálně přiblížit život a povahu Romů a napomoci k jejich respektu.

* Plánujete další podobný pořad s Romy?

Jsme soukromou komerční televizí, při našich rozhodnutích o programech je klíčová jejich sledovanost. V každém případě práce s podobnými tématy nás těší a rádi bychom je našim divákům nabídli.

Další rozhovory jsme vedli s Vladem a Janou Sendreiovými, kteří nám na všechno ochotně odpověděli. První otázky směřovaly na Vlada:

* Jak se vám s tvůrci pořadu spolupracuje?

Velmi dobře, někteří tu s námi v Kokavě žijí, tak už nás znají dlouho. Také se znají dlouho kameraman s režisérem, takže je dobré s nimi pracovat. Režisér Jaro Vojtek tvrdí, že nás považuje za rodinu, stále jsme ve styku, hodně spolu komunikujeme a navštěvujeme se navzájem, i když zrovna nenatáčíme. Je to vztah, který nám pomáhá při natáčení.

* Je mezi vámi kamarádský vztah?

Ano, tomu už předcházela Výměna manželek, ve které jsme účinkovali. Byla úspěšná a velmi si ji oblíbili lidé na Slovensku a v Čechách, a i když se opakovala třikrát, lidé žádali o její opakování.

* Je pro vás natáčení zábavné, mohl byste se tím živit?

Baví mě to velice. Teď máme i další nabídku, na účinkování ve filmu Kakavakere lavutara (režisér Jaro Vojtek). Bude to film, s jehož financováním pomohlo i ministerstvo kultury, ale oproti Sendreiovcům to bude čistě jen film. Točit se bude dva roky a scénář by měl být podobný jako jako u filmu Černá kočka, bílý kocour. Budeme jezdit po různých slavnostech, jako jsou například křtiny či svatba, ale i na romské pohřby, kde budeme hrát. Film má poukázat na zvyky a tradice Romů. Budou to veselé příběhy samotných Romů, kde my budeme účinkovat v hlavní roli jako kapela. Takže se už vlastně natáčením teď živím. Vždyť doposud jsou členové kapely nezaměstnáni. Všem nám to moc pomáhá.

* Zažil jste při natáčení nějaký zážitek, na který nikdy nezapomenete?

Ano, nezapomenutelným zážitkem pro mě bylo, když jsme v jedné romské osadě pořádali výběrový casting na tanečníky a hudebníky. Viděl jsem, jak jsou tam Romové nadšeni. Hodinka, kterou jsme s nimi strávili, v nich vzbudila veliké nadšení a radost, byli ustrojení, natěšení, veselí, a to člověka na srdci opravdu pohladí. Ta hodina v Chminianských Jakubovanech byla pro tamější svátkem, pro celou osadu. Mohli projevit svůj talent v celé jeho kráse.

* Na Slovensku před dvěmi lety zabili Roma Sendreie, je to váš příbuzný?

Ne, je to můj jmenovec, ale vzpomínali na něj i Romové v naší obci. Byla to tragédie, která je dodnes označována jako rasismus. Je velmi smutné, že kvůli barvě pleti zemřel člověk.

* Řeknete mi něco bližšího o jeho smrti?

Ano, byl zabit. Vražda měla rasistický podtext. Ze zpráv se dovídáme, že bylo mnoho svědků, kteří vypovídali křivě zřejmě za nějakou finanční odměnu. Toto se stalo mnohokrát v případech rasistických útoků. Tímto je Slovensko typické, že se to ututlá, a ani se to nevyřeší. Nikdo se do toho nechce moc pouštět.

* Nyní jste populární, pomáhá vám popularita v tom, že vás více lidi respektují?

Popularitu zažíváme, lidé nás žádají o podpisy, zvou nás na kávu, křičí na nás a zdraví nás. Nás to samozřejmě moc těší. Nyní jsme měli koncert v Prešově a tam přišlo až pět set lidí jen kvůli tomu, že přijeli Sendreiovci. Jsem na to samozřejmě hrdý. Jen manželky našich hudebníků začaly trochu žárlit, protože se teď kolem nás více točí děvčata.

* Myslíte si, že lidé mění názor na Romy, když vás vidí v televizi?

Lidé říkají, že jsme pro Romy udělali mnohem více než mnozí politici. Také mi píší, že měli o Romech špatné mínění, a teď ho změnili a sledují náš pořad moc rádi.

* V televizi vypadáte s manželkou jako velice vyrovnaný pár, je tomu tak i doopravdy?

Ano je to i doopravdy. Samozřejmě se také umíme pohádat, ale to ke vztahu patří, ale tak jak nás diváci vidí v televizi, tak je tomu i doopravdy. S manželkou se nyní vídáme, jen když jsme na koncertě, děti už se starají samy, takže nás to dost sužuje.

* Nahrál jste mi na další otázku: kolik máte dětí?

Mám tři děti, dcera a syn chodí na gymnázium a další syn se chystá k maturitě.

* Jak se vám ve Výměně manželek líbilo, šel byste do toho znovu?

V našem případě to bylo skvělé. Jsem rád, že přišla taková paní, jaká přišla. Ale už ne, příště by mohla přijít žena, která by se nenechala přesvědčit, že romský život je takový, jaký je, je to velký zásah do soukromí, takže už bych do toho nešel, ačkoli nám to mediálně pomohlo.

* Vím, že jste především muzikant, k tomu také hrajete fotbal, nejste takříkajíc na roztrhání?

Poslední dobou se mě každý ptá, jak to všechno stačím. Ten nahoře mi to tak všechno prostě naplánoval. Sport mi pomáhá, že se odreaguji. A tento systém mi pomáhá a doufám, že to ještě takhle dlouho vydržím. Připravuji se také na festival, který mě stojí hodně sil. Je to Balval fest, kde také budou účinkovat Ida Kelarová, Terne čhave a další. Aktivit mám dost, ale fotbal mi opravdu pomáhá, dříve jsem hrál druhou ligu. Vaše hudební skupina Kokavakere lavutara je již dost známá a prosadila se skoro po celém světě, co je toho příčinou? V roce 2000 jsme vystupovali na Khamoru se skupinou Romani luludi, poté jsme byli pozváni jako Kokavakere lavutara a tam začaly naše úspěchy. Dále jsme měli sérii vystoupení v Norsku. To může být příčina, že nás mnozí lidé znají.

Na další otázky nám odpověděla Vladova drahá polovička Jana Sendreiová:

* Jak se cítíte v roli herečky?

No, je to těžké. Je to i sláva, ale také mnoho starostí. Manžel to zvládá určitě lépe než já.

* Je váš manžel dobrý partner, myslím herecký?

Víte, s manželem se cítíme jako ideální pár i v životě i v hraní. Samozřejmě si občas musíme něco vytknout, co děláme při natáčení, nebo se nějak doplnit, ale jsem s ním moc spokojena.

* Jak se těšíte z toho, že jste v televizním vysílání v Pátek v osm hodin, v hlavním vysílacím čase, díváte na sebe?

Já jako herečka, no dá se říct herečka, ano dívám se na sebe, abych mohla vidět chyby, které dělám, a velice mě to těší, že zrovna v tento čas jsme v televizi, je to vynikající.

* Slyšel jsem váš krásný hlas, a dokonce jste jím mohla obšťastnit diváky v Carnegie Hall v New Yorku, myslím, že je to skvělý úspěch, o jakém sní mnoho zpěváků, ceníte si jej?

Ano, byla jsem vybrána do Carnegie Hall, měla jsem veliký strach, ale teď si můžu říct, že nejen Karel Gott zpíval v Carnegie Hall, ale i já jsem tam zpívala (smích).

* Živila byste se raději jako herečka nežli jako zpěvačka?

Ne, zpíváním dávám najevo své city, takže herečkou bych být nechtěla. Zpívání je pro mě velice důležitý zdroj, jak ukázat své city a zachovat romské písně a hudbu.

* Máte v budoucnu ještě nějaké plány, nebo tomu necháte volný průběh?

Určitě máme další nabídky, ale nic neplánuji.

Na závěr nám naše otázky odpovídal sympatický mladý režisér Sendreiovců Jaro Vojtek:

* Jak se vám spolupracuje s rodinou Sendreiových a jaký způsob natáčení uplatňujete? Přece jen jde o neherce, i když navyklé publiku a zájmu veřejnosti, dokonce i médií.

Spolupráce je s nimi velmi dobrá, neboť pochopili, o co nám společně jde. Mám k nim dobrý vztah i důvěru. Natáčení probíhá bez problémů.

* Nevadí tedy, že jsou neherci?

Ne, jejich přirozenost je mnohdy lepší, než některé herecké výkony. Také se nebojí vystupovat před kamerou. Většinou se jen dohodneme, co a kde se bude chystat, a já už tuším, jak se zachovají. Myslím, že herectví mají v sobě právě svou přirozeností.

* Máte v danou chvíli předem stanovený plán, nebo jedete tzv. naostro, tedy přizpůsobujete natáčení aktuálním nabídkám rodiny?

Například, když chtěli navštívit Karla Gotta, dohodli jsme setkání a od toho momentu to už byla náhoda, nikdo nevěděl, co se stane a jak se to bude vyvíjet. Máme tedy nějaký podnět a průběh dění a přitom vše zaznamenáváme na kameru.

* Existuje něco, na co romská rodina nepřistoupí, nebo jsou vám zcela „oddáni“?

Zatím jsou mi zcela oddáni a důvěřují mi.

* Zasmějete se s nimi, tak jako diváci u televizních obrazovek? Dozvídáte se díky natáčení i vy něco o romské rodině, potažmo o Romech samotných?

Určitě, kolikrát mám problémy udržet smíchy kameru, jednou jsme byli v Praze a celá romská rodina si na náměstí začala navlékat gumové masky známých osobností, dokonce si někdo z nich vzal i masku Hitlera, a pak začali hrát, takové chvilky mě opravdu velice rozesmějí. Samozřejmě se také dozvídám o Romech velmi mnoho nového, a to mě právě přesvědčilo k tomu natočit další snímek s Romy, bude to film s názvem Cigánské mýty a moritáty.

* Pan Sendrei mi prozradil něco o filmu Kokavakere lavutara, má s tímto něco společného?

Ano, to je tento film, to je jeho pracovní název. Skupina Kokavakere lavutara bude ve filmu zažívat a doplňovat tyto romské příběhy, mýty a moritáty.

* Kolik dílů s nimi budete ještě točit?

Nyní jsme točili poslední díl, tento týden budou vysílány dva poslední díly s nimi. Poslední díl bude o tom, co jim dalo, nebo naopak vzalo toto natáčení v jejich rodinných životech a jejich tradicích, kupříkladu jejich manželky začaly žárlit, neboť romská rodina je velmi uzavřená do sebe a její členové jsou na sebe citově vázáni, a pro ně je to takový zásah.

* Máte v plánu natáčet s nimi další sérii Sendreiovců?

Už asi ne. Jsem rád, že tento pořad s Romy byl vysílán na nejsledovanější televizi na Slovensku, měl dobrou sledovanost a svůj účel, a to ukázat, jak Romové žijí, ale těch devět dílů bylo dost vyčerpávajících. Nyní se spíše soustřeďuji na film s nimi, o kterém jsem mluvil.

Je jasné, že pořad Sendreiovci vzbuzuje u diváků zvědavost, neboť je seznamuje s romskými zvyky, tradicemi a chováním Romů v jejich každodenních povinnostech a jejich běžném životě.

Může u mnohých lidí změnit mínění o Romech, ať už v dobrém, či zlém, ale sami účastníci se těší ze své práce, která má veliký vliv právě na zlepšení soužití Romů s ostatními.

Snad každý Rom, který vidí jiného Roma v televizi, rychle přiběhne k obrazovce, zavolá celou rodinu a pozorně všichni sledují, co se o Romech říká. Romy těší, když nejsou viděni jen kvůli tomu špatnému a dodává jim to lepší sebevědomí. Televizní show poukázala na Romy jako na normální lidi, kteří pracují, baví se a prostě žijí.

Věřme, že do budoucna bude takovýchto pořadů a filmů více a Romové se budou moci ukázat v dobrém světle, tak jako je to v případě Sendreiových.