Senát navzdory kritice ODS schválil antidiskriminační zákon

Senát navzdory kritice z řad ODS dnes schválil beze změn antidiskriminační
zákon. Přijetí zákona po Česku požaduje pod hrozbou sankcí Evropská unie. Norma
má pomoci lidem zajistit rovný přístup ke vzdělání, práci, zdravotnické péči či
například sociálním výhodám. A to bez ohledu na věk, rasu, národnost, sexuální
orientaci, zdravotní postižení, pohlaví, náboženství a světový názor.

Odpůrci normy se obávají zneužívání těchto práv. Své výhrady formulovali alespoň
do doprovodného usnesení. Senát se podle něj "neztotožňuje s charakterem normy,
která umělým způsobem zasahuje do přirozeného vývoje společnosti, nerespektuje
kulturní odlišnosti členských států (EU) a požadavek rovnosti ve výsledku
povyšuje nad princip svobody volby". Senát také požádal vládu, aby přijímání
podobných norem v EU zabránila.

Ke kritikům zákona patřili jen senátoři z vládní ODS, naopak zástupci opoziční
ČSSD nebo senátoři z Klubu otevřené demokracie se postavili za schválení vládní
normy. Stejně tak i ombudsman Otakar Motejl, který senátorům slíbil, že
nepřipustí zneužívání zákona. Schválení zákona podpořilo 51 z 56 přítomných
senátorů, proti byl jen Jaroslav Kubera (ODS). Usnesení pak podpořily kromě
občanských demokratů tři senátorky z klubu SNK.

"Tento návrh zákona je v zásadě tím nejnutnějším, co Česká republika jako člen
Evropské unie musí inkorporovat do svého právního řádu," uvedl ministr
spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). Česko mělo mít tento zákon již při svém
vstupu do EU. Na jeho přijetí čeká jako poslední stát sedmadvacítky. Evropská
komise už kvůli tomu vede podle ministra s Českem čtyři řízení. Pokud by zákon
nyní přijat nebyl, ČR by musela platit stamilionovou pokutu do doby, než by
postoj změnila.

Kvůli schválení zákona Senát nerozhodoval o přijetí Kuberova návrhu, který chtěl
zrušit právo ústavních činitelů na bezplatnou hromadnou dopravu. Souběžně s tím
by se jim ale mohly od příštího roku zvýšit platy. Podle kritiků návrhu se
jednalo o změny tří nesouvisejících zákonů, které by si vyžádaly zásah do
státního rozpočtu v řádech stovek milionů korun.

Zákon má umožnit lidem, kteří by se cítili být diskriminováni, aby se u soudu
mohli domáhat zadostiučinění i ve formě peněžité náhrady. Na rozdíl od původního
návrhu zákona nebude muset jen žalovaný dokazovat svou nevinu, důkazy o
diskriminačním chování bude muset předložit i žalující. Nejedná se o přenos
důkazního břemene na žalovaného, ale o sdílené důkazní břemeno, zdůraznila
ministryně Džamila Stehlíková. První verzi tohoto zákona Senát před dvěma lety
odmítl zejména hlasy ODS jako vágní a zavádějící pozitivní diskriminaci,
sněmovna jeho veto v předvolebním období už nedokázala přehlasovat.

Zákon, který dostane k podpisu prezident republiky, má nabýt účinnosti do tří
měsíců po vyhlášení ve Sbírce zákonů.