Seminář uvedl agenturu pro boj s ghetty, začne fungovat v lednu
Rezervovaný, ale ne odmítavý postoj dnes zaujali ke vznikající agentuře pro
boj se sociálním vyloučením zástupci obcí a měst, kteří do Prahy přijeli na
seminář k tomuto tématu. S ministryní Džamilou Stehlíkovou a lidmi z vládní rady
pro záležitosti romské komunity mluvili o tom, zda má nová instituce smysl, jak
bude od ledna fungovat pilotní projekt v deseti místech a co to může pro obce
znamenat.
ČTĚTE TAKÉ
SPECIÁL: Agentura pro předcházení sociálnímu vyloučení a jeho prevence v
sociálně vyloučených romských lokalitách
SPECIÁL: Romská ghetta
Připravovaná agentura by měla od začátku příštího roku začít pomáhat v
desítce měst a obcí, kde existují ghetta. Místní samosprávu, sdružení, školy,
úřady práce, firmy a obyvatele problémových lokalit mají lidé z agentury naučit
spolupracovat tak, aby tyto oblasti zanikly, nebo se z nich staly běžné čtvrtě.
S plošným působením agentury se počítá zhruba od roku 2010, přibližně do konce
roku by mělo být jasnější, zda bude do budoucna ustavena přímo zákonem (více
zde…).
Podle analýzy existuje v České republice přes 300 chudinských domů a čtvrtí,
v nichž žijí hlavně Romové. Odhadem to může být až 80.000 lidí (více
zde…). Většina dospělých v těchto místech nemá práci. Rodiny bydlí
často v nevyhovujících podmínkách a jsou závislé na sociálních dávkách. Děti
končívají ve speciálních školách.
Podle Radky Soukupové z kanceláře rady pro záležitosti Romů je pro další osud
romských dětí klíčové již to, zda chodí do školky. Pokud ano, tak se tam ty,
které to potřebují, naučí česky a taky chybějícím základním návykům. Když ale
takové dítě rodiče do školky nepošlou, do značné míry ho to v dalším životě může
diskvalifikovat. Řada zástupců obcí a měst dnes ale při semináři vyjádřila
názor, že shora doporučované recepty v praxi mnohdy nefungují. Například
Drahomíra Miklošová z Obrnic u Mostu uvedla, že u nich Romové chodí do mateřské
i základní školy. Podle ní ale kvalifikovaní pedagogové ztrácejí zájem o
působení v takových školách, jejich úroveň klesá a "bílé děti nám dojíždějí do
Mostu". "U nás jsou diskriminováni ti bílí," prohlásila Miklošová a podobné
stanovisko jinými slovy zaznělo i od některých dalších zástupců samosprávy.
Na seminář jich do pražského Lichtenštejnského paláce přijely zhruba čtyři
desítky, pozvaní byli právě zástupci 190 měst a obcí, kde ghetta stojí. Starosta
Brodců Vladimír Šolc uvedl, že stále slyší, jak se má většinová společnost
naučit soužití s menšinou. "Oni se nechtějí naučit žít s námi," míní.
Terénní sociální pracovnice z Kostelce nad Orlicí Adriana Škopová
poznamenala, že zná řadu Romů, za které by "dala ruku do ohně", kteří pracují o
sobotách o nedělích a splatili dluhy. Jiní podle ní ani přes opakovanou nabídku
pomoci při zprostředkování do práce nechodí. "Je to o dobré vůli na obou
stranách," míní.
Také starosta Brodců poznamenal, že ví o mnoha Romech, kteří se integrovali.
"A o těch tady nemluvíme, to jsou lidé se kterými kamarádím," dodal. Vedoucí
jednoho z odborů městského úřadu v Mostě Jiří Bureš hovořil o své zkušenosti ze
stáže ve Španělsku, kde podle něj již roky existuje něco na způsob agentury,
jaká teď vzniká v Česku. Není to samospasitelné, ale má to smysl, soudí o novém
projektu. Jde však podle něj o práci "na generace". Také přítomný expert na
romskou problematiku Czeslav Walek i Soukupová z kanceláře vládní rady pro
romské záležitosti upozornili na to, že od agentury nelze očekávat zázraky,
pokroky budou pomalé a univerzální návody neexistují. "V každé obci to budete
řešit jinak," řekl Walek.
O vzniku agentury hovoří již programové prohlášení kabinetu. O výdaje na
projekt se mají podělit český stát a evropské fondy.
