Saská Kamenice: Přes blokádu náckové pochodovali – ale jen kolem nádraží

V tomto roce neonacisté překrývají mapu Německa desítkami smutných akcí k 65.
výročí konce války. Zamlčováním obětí nacismu a s cílem mobilizovat své
přívržence pro další volby hlásají, že údajné válečné zločiny spojenců při
dobývaní Německa se dají srovnávat s vyvražďováním zcela nevinných lidí nacisty
a německou armádou. Tento „kult mrtvých” má v době hospodářské krize
nespokojeným občanům dát nové sebevědomí a připravit je na „národní revoluci”.

Velkou inspiraci pro tyto akce nabízí chtě nechtěně současná vlna nových
kvalitních filmů, knih a výstav, které narušují letité tabu německého dějepisu.
Poprvé se zabývají důkladně a vyrovnaným způsobem utrpením civilního
obyvatelstva německé Třetí říše ke konci války a po ní.

Po nepodařeném pochodu v Drážďanech se v Saské Kamenici uskutečnil další
„smuteční pochod” za zaniklou Třetí říši. Blokáda na původní trase pochodu sice
vedla ke zkrácení pochodu, nemohla mu však zabránit. Přesto vedení města mluví o
úspěchu. Počet odpůrců nacismu v ulicích města totiž převýšil počet jeho
přívrženců. A pochod byl na pokyn vedení města veden mimo centrum.

Už v předchozích týdnech se v Saské Kamenici, k výročí skoro úplného zániku
historického centra města během nacismu, konala série akcí k tématu mír ve
světě: různé výstavy, koncerty, bohoslužby a dny židovské kultury. Dopoledne 5.
března vrcholily tyto akce položením věnců u hrobů obětí války. Primátorka města
spolu s primátorem durynského města Jeny připomínali, že právě Německo
rozpoutalo druhou světovou válku a tím koneckonců zavinilo i utrpení civilního
obyvatelstva Německa a násilné vyhnání občanů říše z jeho východních částí na
konci války. „Nacisté jsou poslední, kteří mají právo vzpomínat na tyto oběti“,
řekl Thomas Voß, zástupce odborů veřejných služeb na pamětní akci.

Odpoledne se sešlo kolem 1500 lidí na náměstí Theaterplatz, aby jednak
vzpomínaly na oběti války i nacismu a jednak vyjádřili svůj nesouhlas s úmyslem
neonacistů pochodovat po městě. Ti se měli sejít v podvečer u náměstí před
nádražím. Na stejné místo měla koalice antifašistů nahlášenou demonstraci, která
se měla konat dvě hodiny před srazem nacistů. Účastníků ale přišlo málo.
Podvečerní akce s názvem „oběťmi byly naše rodiny“ se zúčastnilo několik set
neonacistů a jejich fanoušků. Pak se vydali na pochod na zhruba kilometrovou
trasu kolem nákladního nádraží a zpátky ke hlavnímu.
Odpůrci nacismu se mezitím posunuli z Theaterplatzu do ulice Georgstraße, kde
zablokovali cestu na jediný most v okolí, vedoucí do centra města. Blokáda byla
nakonec „odsouzená k vítězství“. Městem povolená trasa pochodu totiž vedla jiným
směrem. Tento den se policii a městu podařilo oddělit od sebe různé tábory
demonstrantů. Neonacisté sice směli pochodovat, avšak jen tam, kde je skoro
nikdo neviděl.

I policie je spokojená. Celkem 1400 příslušníků dohlíželo úspěšně na pořádek.
Jen není jasné, kolik autobusů z důvodů kontrol totožnosti jejich posádek
zastavili a přidrželi u vjezdu do města. Někteří z pořadatelů protestů proti
zneužívání památného dne tvrdí, že právě tyto „policejní blokády” vedly k
znemožnění blokád pochodu.

Ať to už bylo jakkoli, na příští rok se účastníci akcí obou táborů chtějí
znovu sejít v stejný den. Už dnes slibují mnohem větší účast. Zdá se, že tato
studená válka o přednostní právo vzpomínání na oběti války zažila jen další z
mnoha episod.

Mapa akcí a trase pochodu:

http://media01.kanal8.de/Media/1/Dokumente/Karte(alleRouten).pdf