Saská Kamenice 5. března: Další zkouška občanské společnosti

Diskuse o podařené blokádě drážďanského „smutečního pochodu“ v polovině února
ještě ani neutichla – a už se chystá odveta. Ta se možná zaměří na Saskou
Kamenici (Chemnitz, v letech 1953-1990 Karl-Marx-Stadt). Svou velikostí jsou
srovnatelné s českými městy Plzeň či Ústí nad Labem, kde jsou na příští dva
měsíce ohlášeny podobné pochody.

Běžné schéma

Na večer pátého března oznámilo saskokamenické „Zájmové sdružení Městské dějiny“
další „smuteční pochod“ neonacistů. Za ním stojí okresní pobočka NPD, největší
neonacistické strany v Německu, které má tři místa v městském zastupitelstvu. Na
úvodní manifestaci u hlavního nádraží promluví okresní funkcionář NPD i zástupce
„Svobodného odporu“ z Dortmundu. Členové toho militantního neonacistického
uskupení se v minulosti vícekrát zúčastnili akcí dnes už zakázané české Dělnické
strany.

Vedení města z důvodu vysokého potenciálního nebezpečí „celou akci“ vzápětí
zakázalo, načež se svolavatel odvolal ke správnímu soudu, který koncem února
zákaz kvůli „hrubé protiprávnosti“ zrušil. Soud namítl, že město svým zákazem
„vědomě“ pohrdalo ústavou Svobodného státu Saska a zákonem o shromaždování.
Pokud se město odvolá na Vrchní správní soud v Budyšíně, ten může určit trasu
pochodu mimo historické centrum města, z toho po válce ale skoro nic nezbylo.

V noci z 5. na 6. března 1945 se západosaské město stalo cílem leteckého
bombardování. V jednom z posledních intaktních větších německých měst, kde se
vyráběly zbraně pro německou armádu, se lidé už radovali z blížícího konce
války. Krátce před ním však zažili svoji nejtěžší chvíli. Pod krupobitím bomb
zhruba osmdesát procent budov historického centra vyhořelo spolu s více než
stovkou továren. Přitom zemřel každý dvacátý obyvatel města.

V posledních letech se neonacisté k příležitosti výročí pravidelně scházeli a
vyráželi na pochod Saskými Kamenicemi. Ve své výzvě k letošní akci se stěžují na
údajně „nesmyslné ničení města“ ke konci války: „Přes detailní znalosti o
saskokamenické noci bomb oficiální městské vypořádaní se s terorem probíhá pouze
povrchně a naivně (viz: ,den míru‘). Věrně falešnému a udržovanému historickému
kontextu se na saskokamenické mrtvé dívá tak, jako kdyby představovaly jen
koletarální škodu a že museli být obětováni na počest míru a ke škodě
nacionálnímu socialismu.“

Mírové akce proti řinčení zbraněmi

Od roku 2002 vedení města organizuje spolu s neziskovými organizacemi tzv. „Den
míru“, kdy se koná spousta akcí k tématu mír ve světě, lidové veselice,
koncerty, výstavy, bohoslužby, dětské akce a Dny židovské kultury. Účast na
těchto akcích byla vždy relativně skromná, což souvisí i se zánikem velké části
průmyslu města a s tím spojenou ztrátou pracovních míst po roce 1989. I proto v
médiích den po akcích převládly často zprávy a záběry o manifestaci neonacistů.
Ve městě dnes žijí hlavně lidé nad padesát let. Kdo chce najit práci, většinou
je nucen se odstěhovat jinam a dojíždět domů jen o víkendech. I to zvyšuje
nespokojenost mládeže, která zčásti inklinuje ke krajní pravici. Podobně anebo
ještě hůř to vypadá na venkově v okolí města, kde se veřejné akce levicových
stran anebo strany Zelených mohou konat jen pod masivní policejní ochranou.

Letos vzniklo městské sdružení, které chce zabránit dalšímu zneužívání
vzpomínání na oběti války. Pod názvem „Saskokamenická aliance pro mír a
toleranci – žádné místo pro nácky“ vydalo výzvu, kde uvádí: „Německo rozpoutalo
druhou světovou válku. Přitom byla zničena evropská města jako na příklad
Coventry, Rotterdam, Varšava a Leningrad. V reakci na to byla bombardovaná
německá města jako například Saská Kamenice v noci pátého března 1945.
Bombardování, kterému předcházely bezpříkladné zločiny nacistického Německa na
dalších lidech, vyžadovalo velký počet mrtvých a natrvalo poznamenalo obraz
našeho města. Na konci zásahů spojenců následovalo v květnu 1945 osvobození lidí
od nacionálního socialismu. Nedovolme nacistům, aby vzpomínali bombardování za
účelem rozšíření nelidských ideologií. Žádáme lidi v našem městě, aby se ten den
postavili proti válce a nelidskosti, aby prezentovali mírové a kosmopolitní
Saská Kamenice.“

K výzvě se mezitím připojili poslanci zemského parlamentu, místní pobočky
levicově orientovaných stran a strany Zelených, osobnosti veřejného života,
neziskové organizace a jeden poslanec spolkového parlamentu za CDU
(Křesťansko-demokratická strana). Zatím se sdružení nepokusilo pozvat posily z
dalších měst. Zřejmě se obává násilných střetů různých militantních skupin.
Především mu jde o mír. Naopak velkou mobilizaci organizuje strana Levice.
Hlavní manifestace je ohlášená na 16 hodin na náměstí Theaterplatz (500 metru od
hlavního nádraží). Na místa pro blokády pochodu neonacistů jsou ohlášeny
demonstrace na dalších místech ve městě.

V Drážďanech hrozí soudní dohra

Bezprostředně po neúspěchu nacistického pochodu v Drážďanech byla část jejich
stoupenců plná vzteku z „utlačování“ jejich vzpomínkových záměrů ze strany
„policejného státu“. Ve více městech napadli navrátilci z Drážďan ještě týž
večer policisty, utočili na kanceláře levicových stran a jednomu levicovému
místnímu politikovi dokonce zapálili auto. Policie zadržela stovky neonacistů. V
Berlíně mezitím obdrželi známí antifašisté, mj. i poslanec parlamentu, výhrůžné
dopisy s přiloženou zápalkou a textem „tvůj život nás plamenně zajímá“.

Podle politologů se musí počítat s výraznou radikalizací neonacistů v příštích
měsících. Ti se těší „ideové podpoře“ ze strany drážďanského vrchního
prokurátora Christiana Aventariu. Nedávno znovu potvrdil svůj úmysl prozkoumat,
zda výzva k blokádám představuje podněcování ke trestným činům. Poslanec
německého bundestagu se vzápětí udal tím, že mj. i on sám vyzval ke blokádám, a
požádal prokurátora, aby proti němu zahájil trestní řízení. Saskokamenický
politolog Eckhard Jesse lidské blokády dokonce nazval „útokem na právní stát“.
Saská policie hájí svůj zdrženlivý postup v Drážďanech tím, že se blokád
zúčastnili i starší občané, těhotné ženy a rodiče s kočárky. Proto nemohla
používat násilné prostředky na odklízení blokád, které by umožnili neonacistům
uskutečnit svůj soudem povolený pochod. Saské policejní odbory si veřejně
stěžovaly na toleranci státu i médií vůči „levicovým chaotům“, kteří prý
zneužívali vzpomínaní na oběti války k násilným excesům. Těch bylo letos ale
kupodivu minimum, ve srovnání s násilnými akcemi neonacistů v ten samý den.

Na rozdíl od Drážďan, radnici Saských Kamenic ovládá levicová strana, což může
ještě zvýšit nenávistnou agresi neonacistů. Barbara Ludwig, od roku 2006
primátorka města, vyjádřila své obavy z toho, že NPD po nezdařené akci v
Drážďanech přesune těžiště svých aktivit právě do jejího města. Hlavní lákadlo
pochodu v Kamenicích může být vystoupení známého popírače holocaustu Ernsta
Zündela, který po výkonu svého pětiletého trestu opustí vězení právě začátkem
března.

Česko-německá spolupráce v Krušných horách

Pořadatele neonacistického pochodu počítají i s velkou účasti českých kamarádů.
Saská Kamenice leží pouhých padesát kilometrů od severočeského města Chumotov.
Tamní spolek „Autonomních nacionalistů“ (AN) se nedávno přejmenoval, dnes z něj
jsou „Národní aktivisté Chumotovsko“. Jejich první akcí byla účast na protestu
proti komunistům v Teplicích, ve středu 24. února. V loňském dubnu se zúčastnili
pochodu k památce obětem bombardování v Ústí nad Labem, s transparentem „Národní
odpor Erzgebirge“.

Odpůrci nacismu z celého Německa dnes vyčerpaně odpočívají z namáhavé přípravy a
realizace drážďanských blokád. Jistě nebudou schopni mobilizovat podobnou
masovou účast už tři týdny po velké akci. Zřejmě proto prozatím ani nevyzývají k
další akci občanské neposlušnosti. Až na jednu výjimku: několik antifašistických
skupin ohlásilo demonstraci pod heslem „Vysušit moře slzí – Proti
saskokamenickému kultu mrtvých!“ na místo, kde se mají sejít neonacisté, a to
dvě hodiny před jejich srazem. V své výzvě píší: „Dne 5. března bude pochodovat
mnoho lidí ze Saských Kamenic kvůli kolektivnímu truchlení, ať již k měšťáckému
dnu míru anebo k demonstraci nácků pod heslem ,Oběti byly naše rodiny‘. Zde se
spojí oboje pod rouškou zármutku z německých obětí bombového útoku spojenců na
Saskou Kamenici.Zůstává otázka: Které německé oběti? Demonstrací chceme vyjádřit
naši kritiku vzpomínání, které roli bombardovaného obyvatelstva redukuje na roli
obětí.“

Pro české poměry bude poučné sledovat, zda se Saským Kamenicím podaří vztek
poražených zvládnout a přitom zachovat svou mírovou a kosmopolitní tvář. Hlavně
vedení města Ústí nad Labem by mohlo 5. března ve svém partnerském městě v
Německu prozkoumat, zda má smysl v dubnu, kdy se chystá druhý „smuteční pochod k
památce obětem války“ v severních Čechách, město znovu nechat na pospas
neonacistům a vlastní občany vyzvat k tomu, aby svůj domov na celý den opustili.

Zájemci o účasti na protestu proti pochodu neonacistů v Saských Kamenicích se
mohou přihlásit na adrese koordinátorů protestů:
koordinierungsstelleLAP@stadt-chemnitz.de.