RTR: Romové u dálničního obchvatu Dublinu čekají na lepší zítřky

Jídlo jim kradou krysy, prší na ně, jsou celí špinaví. Ale Romové, kteří se
zabydleli u rušného dálničního obchvatu Dublinu, říkají, že je to pořád lepší
než se vracet zpátky do Rumunska, píše agentura Reuters.

Během posledních šesti týdnů si 28 dospělých Romů a 16 dětí ze stržených
plakátů ke květnové předvolební kampani postavilo mezi několika stromy
provizorní stany.

"Noc je špatná kvůli krysám. Chtějí nám sežrat jídlo," popisuje tvrdé
podmínky osmapadesátiletý Augustine Rostas, který sem přišel z Oradey na západě
Rumunska. "Přišel jsem do Irska pracovat na budoucnosti mých dětí," říká za
pomoci tlumočníka.
Tato skupina přijela do Irska zcela legálně. Její členové doufají, že je tu
někdo najme na nekvalifikovanou práci v zemědělství nebo jako uklízeče.

Rumunsko a Bulharsko se sice členy Evropské unie staly 1. ledna, ale Irsko
jako jedna z řady zemí jim, jinak než evropským nováčkům z vlny rozšíření před
třemi lety, neotevřelo svůj trh práce.

Romové od dálnice tvrdí, že v Rumunsku jsou kvůli svému původu diskriminováni.
Někteří z nich dříve dostali v Irsku azyl.
V centru Dublinu jako houby po dešti vyrostly polské obchůdky a bary. Nakupují v
nich desetitisíce Poláků, které do Irska přilákala vysoká poptávka po pracovní
síle.

Irské úřady za letošní rok vydaly 35 pracovních povolení kvalifikovaným
dělníkům z Rumunska. Loni, kdy tato balkánská země ještě členem EU nebyla, jich
za celý rok udělily asi 180. Ti, kteří žijí u obchvatu Dublinu, podle úředníků
nemají kvalifikaci, s níž by mohli uspět na irském trhu práce. Tito Romové
přežívají jen díky darovanému jídlu i oblečení. Proplétají se mezi
projíždějícími auty, aby se dostali k nedaleké benzínové stanici, k níž si chodí
pro vodu. Část žen žebrá ve městě, jiné se starají o děti.

"Je absurdní tvrdit, že se do naší země dá jen tak přijet, aniž bychom za ty
lidi nepřebrali nějakou odpovědnost," říká Sara Russellová, mluvčí organizace
Roma Support Group.

Marii Dungauové je 26 let. Před deseti týdny v Irsku porodila miminko, ale na
sociální dávky nárok nemá. "Chci jenom, aby moje děťátko nemuselo žít ve špíně,"
naléhá tato mladá matka.

Irská vláda říká, že platné předpisy "posuzuje a přezkoumává". To by mělo být
hotovo před 1. lednem 2009, kdy musí rozhodnout, zda současný systém zůstane
zachován.

"Mnoho dalších zemí má podobná omezení na trhu práce," sdělilo agentuře
Reuters irské ministerstvo obchodu, zaměstnanosti a podnikání. I Británie od
občanů Rumunska a Bulharska vyžaduje zvláštní kvalifikaci, ale i tak jich do
této země v prvních měsících letošního roku přijelo asi 10.000. Místní média
minulý měsíc informovala o tom, že pěstitelé jahod chtějí, aby toto pravidlo
bylo kvůli nedostatku sběračů uvolněno.

Objevily se zprávy, že v londýnských parcích kempují Romové a gangy kapsářů
zaplavily ulice britské metropole. Nicméně mluvčí rumunské ambasády v Londýně
Sorin Baciu tvrdí, že za špatnou pověstí jeho země stojí jen hrstka darebáků. "Jsou
ještě levnější, jsou poctiví a šikovní," porovnává mluvčí svoje krajany s Poláky.

Irsko, kde žijí skupiny původního kočovného obyvatelstva, v minulosti Romům
azyl udělovalo, takže jich nyní v zemi žije čtyři sta až pět set. Nicméně vstup
Rumunska do EU tuto cestu uzavřel, zákonodárství v oblasti lidských práv, které
platí v celé sedmadvacítce, by mělo zaručovat, že nikdo nebude potřebovat azyl.

Ze zprávy Spojených národů zveřejněné minulý měsíc vyplývá, že Romové
většinou žijí pod hranicí chudoby, jsou to často analfabeti a jde o skupinu z
okraje společnosti. Organizace, které se zabývají lidskými právy, obviňují úřady
v Rumunsku, domova mnoho Romů, z diskriminace. Bukurešť tvrdí, že coby člen EU
plně dodržuje lidská práva. Nicméně ti, kteří si u dálnice vybudovali přechodné
tábořiště, jsou jiného názoru. "I v té špíně, blátě, je to tu lepší než v
Rumunsku, protože s diskriminací to bylo opravdu špatné," tvrdí Augustine
Rostas.