Romští aktivisté vyzvali k přípravě normy o pietní úpravě Letů

Výbor pro odškodnění romského holocaustu vyzval ministryni Džamilu
Stehlíkovou (SZ), aby připravila zákon o pietní úpravě míst protektorátních
sběrných táborů pro Romy. V prostorech jednoho v Letech u Písku je vepřín, v
Hodoníně u Kunštátu rekreační areál. Norma by měla podle romských aktivistů
stanovit, že pietní upravení je ve veřejném zájmu. Usnadnila by tak prý
majetkové vypořádání s majiteli a následné odstranění staveb. ČTK to dnes řekl
prezident výboru Čeněk Růžička.

Podle výboru totiž může stát objekty vyvlastnit, pokud je to ve veřejném
zájmu. Účel vyvlastnění prý musí stanovit zvláštní zákon. "Takový zvláštní zákon
definující zájem státu na pietní úpravě míst obou táborů česká a evropská
společnost naléhavě potřebuje, ať již se podle něho bude něco vyvlastňovat, nebo
nebude," uvedl výbor ve svém prohlášení, které poskytl ČTK. Kromě Stehlíkové ho
pošle i premiérovi Mirku Topolánkovi (ODS) a vicepremiérovi Alexandru Vondrovi.

Romští aktivisté již delší dobu požadují odstranění vepřína z Let. Podle nich
znevažuje památku obětí. Pro svůj požadavek hledali podporu i v OSN. K
odstranění výkrmny vyzval ČR před dvěma lety také Evropský parlament. Podle
historických pramenů prošlo letským táborem 1308 Romů, z nich 327 zahynulo a
přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. V Kunštátě protektorátní úřady
shromáždily 1375 osob, 207 z nich zemřelo a do Osvětimi bylo odvezeno přes 800
vězňů.

Stehlíková ČTK již dříve řekla, že by ráda do konce roku vládu přesvědčila o
tom, aby stát vepřín od firmy AGPI odkoupil. Minulý týden uvedla, že kvůli
"enormní ceně" výkrmny to zřejmě nebude možné. Peníze na odkup by podle ní měla
shromáždit nadace či fond.

Stát s firmou AGPI, která vepřín vlastní, v minulosti vyjednával. Její vedení
už dříve oznámilo, že je ochotno areál v Letech za náhradu opustit. Odkoupení by
podle některých odhadů mohlo přijít až na miliardu korun. Tuto částku odborníci
považují za přemrštěnou. Žádná konkrétní suma ale zatím zveřejněna nebyla.

Podle výboru by stát měl nechat firmě postavit pár kilometrů od Letů vepřín
nový. Nynější výkrmnu by měli ocenit nezávislí odborníci. "Rozdíl mezi
pořizovací cenou nové farmy a cenou staré farmy by dofinancovali vlastníci,"
navrhuje výbor. Toto řešení je podle něj "finančně podstatně méně náročné" než
vykoupení vepřína. Růžička míní, že fond či nadace by mohly zajistit prostředky
na výstavbu.

Stehlíková uvedla, že by do nadace mohly putovat soukromé peníze i z ciziny.
Podle aktivistů by do ní měl ale "zásadní částku" vložit stát, po dobu pěti let
by ji navíc měl každoročně zvyšoval. Další peníze by zajistily sbírky, a to i v
zahraničí, uvádí výbor. "Finanční prostředky soustředěné ve fondu by mohly
sloužit i pro případ, že by se stát s majiteli nedohodl a došlo by k vyvlastnění
za obvyklou cenu," stojí v prohlášení.