Romským dětem prospějí školky, naučí se tam česky

Tisíce dětí jdou každé ráno do mateřské školky. Hrají si s kamarády, chodí na
procházky, získávají první dovednosti, které se jim po nástupu do školy budou
hodit. Mezi nimi je i malý Jirka. Předškolák jako každý jiný, jen barva jeho
kůže je tmavší než pleť většiny dětí ve školce.

Jiří Filo je jedním z mála třebíčských Romů, kterého rodiče do školky
přihlásili.

Motivace rodičů

V duchu romské kultury totiž do zaměstnání chodí jen muži, ženy se doma
starají o své děti. Filovi se rozhodli jinak. „Chceme, aby náš syn uměl dobře
česky. To je pro nás nejdůležitější,“ říká maminka Andrea Filová.

Právě neznalost českého jazyka a špatná adaptace v majoritním kolektivu bývá
pro romské děti velkým úskalím na základních školách. Řada z nich už na prvním
stupni propadá nebo přechází do speciálních škol. V Třebíči chtějí tenhle
problém řešit. „Motivujeme rodiče, aby potomky zařadili do školek. Děti tráví
čas jen mezi svými, ve školce je to přinutí komunikovat v češtině,“ konstatuje
Lucie Vetchá, vedoucí Romského centra při třebíčské Oblastní charitě.

Malí Romové by si navíc před zahájením povinné školní docházky zvykli na
pevná pravidla. „Většina z nich má totiž problém v danou hodinu přijít a odejít
a rovněž zařadit se do kolektivní práce,“ uvedla Vetchá.

Upřednostňují centrum než školku

Třebíčské rodiny zatím dávají přednost zmíněnému Romskému centru, které je
přechodem mezi rodinou a mateřskou skolou. V jeho evidenci je nyní 18 dětí,
pravidelně dochází polovina. Vedle her procvičují správnou výslovnost, hrubou
motoriku, grafomotoriku a jiné nutnosti pro zvládnutí výuky ve škole.

„Nemají základ z domu, ale jsou šikovné a rychle se učí,“ pochválila své
svěřence vedoucí centra. Přesto by ty děti raději viděla ve školce.

„Pokud ovšem nebude předškolní vzdělávání uzákoněno, nikdy nebude docházka
stoprocentní,“ zmínila Vetchá. Důvodem je podle ní romská kultura, v níž je pro
matky přirozené mít děti doma, na vzdělání se neklade velký důraz. Dalším
důvodem jsou peníze, které se za školku platí.

Vzdělání romských dětí by podpořil i vznik přípravných tříd při základních
školách. „Naučí se tam přezouvat, mýt si ruce nebo se soustředit,“ říká
ředitelka Vládní rady pro záležitosti romské komunity Radka Soukupová. Spolu se
zvládnutím češtiny pak mají děti větší šanci uspět. Podle průzkumů totiž ve
speciálních školách, určených především fyzicky či mentálně handicapovaným,
končí 75 procent romských dětí.