Romské strany sráží nejednota, říká nová studie o romské politice

Nejednota, sociální i ekonomické problémy romské komunity a bariéry mezi
menšinou a většinovou společností stojí podle politologa Pavla Pečínky za
neúspěchy většiny romských stran v ČR i dalších evropských státech. Pečínka
problematiku zkoumal v první české odborné knize věnované romské politice, která
nedávno vyšla v brněnském nakladatelství Doplněk. "Samostatné působení silné
romské strany v dlouhodobém měřítku se zatím nepovedlo nikde v Evropě," řekl
Pečínka.

Nejednotu vyvolávají rozdíly a spory mezi různými romskými rodinami a etnickými
skupinami. "Většina zástupců různých klanů sice formálně volá po jednotě, ale v
praxi se chovají jinak," uvedl Pečínka. Dalším problémem je úroveň vzdělání.
Romové často politice nepřikládají příliš velký význam, proto strany nemají
pevnou podporu v menšinové komunitě.

Mezi vážné problémy romské menšiny patří hmotná nouze, masová nezaměstnanost,
přežívání na okraji společnosti a velké sociální a kulturní bariéry mezi Romy a
většinovou společností. Velká část Romů se proto podle Pečínky orientuje pouze
na "otázky přežití".

"Z těchto důvodů se domnívám, že tady hodně dlouho ještě žádná romská politika v
tom smyslu, v jakém ji běžně chápeme, být nemůže," řekl politolog. V řadě
evropských zemích romské kandidátky čas od času zaznamenají dobrý výsledek ve
volbách do místních zastupitelstev nebo regionálních sborů, zastoupení v
národním parlamentu však bývá ojedinělé a krátkodobé. Romské strany většinou
uspějí jen v koalici s jiným subjektem.

Samostatní romští kandidáti se do parlamentů někdy dostávají na kandidátkách
většinových stran. Romové tak získali zástupce i v Evropském parlamentu. Podle
politologa však neexistuje záruka, že takový kandidát skutečně účinně pomůže
romské menšině. "Stává se, že romský politik znovu pomáhá hlavně své rodině nebo
klanu," popsal Pečínka.

Na české politické scéně zaznamenala největší úspěchy Romská občanská iniciativa
brzy po listopadu 1989. Hned osm jejích představitelů usedlo po volbách v
červenci 1990 do poslaneckých lavic, a to díky kandidátce v rámci Občanského
fóra. Později však strana zcela vyklidila pozice. Činnost ukončila také
konkurenční Romská demokratická sociální strana.

Pečínka přibližně třetinu své studie věnoval české scéně, ve zbytku popisuje
situaci v západní Evropě i na Balkáně. Kniha nazvaná Romské strany a politici v
Evropě vychází na 200 stránkách v edici Studijní texty. Autor, který romskou
komunitu dobře zná i díky práci v časopise Romano hangos, ji opatřil bohatým
seznamem odborné literatury.