Romské povídky mluví o syté duši

Brno – Hned jedenadvacet romských autorů představí zajímavá kniha povídek s názvem Čalo voďi / Sytá duše. Antologie krátkých prozaických textů minulý týden vyšla v brněnském Muzeu romské kultury a přichází do knihkupectví,
„Chtěli jsme, aby čtenáři měli možnost podívat se na romský svět očima samotných Romů,“ vysvětluje editorka svazku a romistka Jana Kramářová.

Bezmála čtyřsetstránkový špalek nabobtnal také dvojjazyčnou verzí. Každou stránku tvoří z poloviny povídání v romském jazyce a následný český překlad.
Podle Kramářové dvě desítky zastoupených literátů tvoří stávající tvář romského písemnictví. „Romská literatura v tuzemsku existuje vlastně teprve od konce šedesátých let, kdy začaly vycházet první texty,“ vysvětluje editorka.

K nejstarším zařazeným autorům patří vloni zesnulá sedmasedmdesátiletá Tera Fabiánová. Výmluvný úryvek, osvětlující název knihy, použili editoři ze životopisného vyprávění jiného nestora romského písemnictví Andreje Giňy. „I když dříve Romové hladověli, dovedli jeden druhému prokazovat úctu, drželi pospolu, dovedli si odpouštět a jeden ve druhém viděl člověka. Měli jsme sice hladový žaludek, ale duše byla sytá,“ vzpomíná Giňa na minulé doby. Nejmladší romské literáty v knize zastupuje šestadvacetiletý student Patrik Čonka.
Chronologické řazení textů v knižní novince je také kuriózní. Desítky kratičkých textů nestojí v antologii za sebou v řadě podle vročení, tedy data vzniku. „Jednotlivé prózy jsme řadili podle doby, v níž se jejich příběh odehrává,“ vysvětlila Kramářová.
Materiálu se podle ní podařilo shromáždit nebývalé množství. I proto dvě editorky pomýšlejí také na speciální svazek romské poezie.

Romistka Kramářová přiznává, že dvě desítky píšících je vzhledem k počtu Romů žijících v tuzemsku docela málo. „Romové dnes ale řeší daleko palčivější společenské a existenční problémy, než je literatura. Bohužel i málo Romů tento typ knih čte,“ dodala Kramářová. Podobné knihy mají právě podpořit literární tvorbu v romštině. „Chceme ukázat, že romština je jazyk, ve kterém se dá psát a tvořit krásná literatura,“ zdůrazňuje romistka. Více než polovinu autorů editorka navštívila před vydáním titulu osobně. Kramářová se zdráhá popsat, o jakém tématu či motivech Romové píší nejčastěji. Zajímavá na knize je podle ní právě neskutečná pestrost vyprávění.
Knížka Sytá duše vyšla v nákladu osm set kusů. Přestože je od minulého týdne u knihkupců k mání, bude v Brně oficiálně pokřtěna až 31. března.