Romské muzeum v Brně představuje první romskou organizaci u nás

Muzeum romské kultury v Brně ode dneška připomíná první oficiálně uznanou
romskou organizaci v českých zemích – Svaz Cikánů-Romů. O jeho působení
připravilo výstavu. Podle autorů byl svaz pro emancipaci Romů podstatný. I když
fungoval jen čtyři roky na přelomu 60. a 70. let a pak ho komunistická moc
zakázala, právě v něm se například objevily záměry na výstavbu památníku v
Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu a na zřízení romského muzea. Uskutečnit
se mohly až po roce 1989, řekla dnes ČTK za muzeum Lucie Matějková.

Podle Pavla Pečínky, autora dosud nevydané knihy o romských stranách a
politicích v Evropě, dokázal svaz ve své době formulovat kritiku tehdejší
asimilační politiky komunistické strany. "Dodal řadě Romů sebevědomí a ukázal
ne-Romům, že se Romové umějí organizovat. Do České národní rady se dostal
právník Tomáš Holomek jako jediný Rom," řekl Pečínka ČTK.

Svaz vydával časopis, v němž se používala romština, určená v té době k zániku.
Shromáždil 8500 členů, což se podle Pečínky s výjimkou krátkého období na
počátku 90. let nepodařilo žádné jiné romské organizaci.

Výstavu postavili autoři na rekonstrukci dvou dobových místností. První
zobrazuje zasedací síň z konce 60. let. "Zde je materiál zapůjčen z brněnské
KSČM, která poskytla dobové nástěnky, polystyrenová písmenka nebo portrét
prezidenta Ludvíka Svobody," popsala Matějková. Lidé si mohou sednout za dobové
stolky a prolistovat tehdejší romský časopis Romano Lil.

Druhá místnost je upravena jako dobový obývací pokoj Roma. Tam mohou lidé z
křesla sledovat archivní televizní záznamy z doby existence svazu i další
snímek, ve sluchátkách mohou naslouchat romské hudbě. Část exponátů podle
Matějkové zapůjčili pamětníci a někdejší funkcionáři svazu. "Koberec ve stylu
Brusel ze světové výstavy EXPO 1958 byl zapůjčen z rodiny Holomků," řekla.

Výstava potrvá do 21. března příštího roku.