Ve skutečnosti nezáleží – ač to zní absurdně – totiž vůbec na tom, co uvedlo
celou tu romskou tematiku do chodu. Jestli mají pravdu Francouzi, když posílají
domů rumunské a bulharské Romy, v čem vlastně mají, nebo nemají pravdu, proč
nepozvali na tu svou schůzku o romské problematice představitele České
republiky, i když právě předsedáme Dekádě romské inkluze.
A navíc se musíme zabývat obstaráváním kanadských víz, protože právě naši
Romové žádají hromadně o azyl v Kanadě. Projev určité francouzské přezíravosti
lze spatřovat i ve skutečnosti, že Francouzi nepozvali na schůzku ani
představitele Rumunska a Bulharska.
Přísně vzato jsem neměl pravdu, když jsem nedávno napsal, že nevěřím
báchorkám o romském kočování v mercedesech na západě Evropy. Na příklad ve
Francii podle zákona každé město od určité velikosti má za povinnost zřizovat
tábořiště s vodou a elektrickou přípojkou právě pro ony kočující jedince, pro
gens du voyage, pro lidi na cestách. Ale bohužel jsem měl pravdu v tom, že celá
věc prostě nefunguje, že pro lidi na cestách už není v současném globalizovaném
světě místo. A to je vlastní příčina současné krize tohoto způsobu života, jež
propukla ve Francii a jež bude řešena možná pod jinými názvy, ale jež ve
skutečnosti vyřešena být nemůže, protože pro její řešení – totiž pro stanovení
pravidel pro kočující jedince – už není v současném světě místo.
|