Romská ghetta bez peněz kvůli jednomu politikovi?
Města mohla v příštích pěti letech získat asi 4,5 miliardy korun na opravu
domů, zvelebení prostranství a sociální služby v převážně romských ghettech. Teď
hrozí, že peníze půjdou do běžných sídlišť místo do vyloučených lokalit.
S návrhem změnit na poslední chvíli podmínky, podle kterých se budou vybírat
projekty, přišel Vojtěch Munzar (ODS). Evropské miliardy na podporu bydlení ve
vybraných zónách měst se ho týkají hned třikrát. Na ministerstvu pro místní
rozvoj sedí v monitorovacím výboru, který o podmínkách čerpání peněz rozhoduje.
Na Svazu měst a obcí zase v bytové komisi, která změnu navrhla. Jako zastupitel
Kladna má na starosti bytový fond.
„Kdyby zůstaly stávající podmínky, Kladno by si na peníze nesáhlo,“ říká
ředitel vládní „romské agentury“ Marek Podlaha. Podle něj je veřejným
tajemstvím, že Vojtěch Munzar je chce změnit právě proto, aby Kladno mohlo z
evropských peněz opravit sídliště Kročehlavy. „Snažím se vyjednávat za všechna
města a obce,“ říká Munzar. Podrobně se ale o plánované změně bavit nechce:
„Pište o tom, až to bude schváleno.“
Romská ghetta bez peněz kvůli jednomu politikovi?
Dokončení ze strany 1 V čem tedy navrhovaná změna spočívá? Podle stávajícího
materiálu se projekty měst mají hodnotit ve dvou kolech. Sítem prvního kola by
prošla jen opravdu problémová sídliště. O tom, zda se to či ono sídliště bude
moci ucházet o peníze, by totiž rozhodovala taková kritéria jako vysoká míra
chudoby a dlouhodobé nezaměstnanosti, nízká úroveň vzdělání a hospodářské
aktivity, vysoká kriminalita či velký počet obyvatel z řad menšin. Ve druhém
kole by se pak vybraly konkrétní projekty podle jejich kvality. „Chtěli jsme
získat peníze nejen na paneláky, ale na skutečně vyloučené lokality,“ vysvětluje
Czeslaw Walek, někdejší tajemník Rady vlády pro záležitosti romské komunity,
který se na tvorbě podmínek pro čerpání evropských peněz podílel. „Při jednání s
Evropskou komisí se ukázalo, že také ona chce investovat do vyloučených lokalit,
a ne do panelových sídlišť.“ Města se s tímto plánem ztotožnila. „Bylo to
motivační, protože v tom bylo hodně peněz,“ říká Jan Černý, vedoucí terénních
sociálních programů společnosti Člověk v tísni, který s radnicí v Ustí nad Labem
připravoval pro čerpání peněz nutný integrovaný plán rozvoje města. „Říci třeba
v Mostě ,opravíme Chanov‘ je odvážné. Politiky ale vidina opravdu velkých peněz
k tak nepopulární věci vybudila.“
Teď ale přišel kladenský zastupitel Vojtěch Munzar s návrhem, který by
podmínky čerpání peněz zásadně změnil. Místo dvou kol by bylo jen jedno kolo a
význam sociálního vyloučení by se radikálně zmenšil. Za chudobu či nízké
vzdělání by zájemce získal jen 30 z celkem 400 bodů. „Myslel jsem, že na způsobu
výběru se už nic měnit nebude, úředníci ministerstva to tak podávali,“ říká
primátor Ústí nad Labem Jan Kubata (ODS). „Peníze jsme chtěli použít na rozvoj
Předlic. Pokud se podmínky změní, Předlice a jim podobné lokality to vyřadí.
Budu se snažit kolegy přesvědčit, aby se podmínky neměnily.“
