Romové opět znepokojují Kanadu
Výrazný nárůst počtu žádostí o azyl, které podávají čeští Romové v posledních
měsících, vede kanadskou stranu k úvahám k znovuzavedení omezení pro české
turisty. Stoupající příliv uprchlíků z České republiky jí k tomu nahrává. Zavede
Kanada znovu vízový styk Českou republikou?
Když Kanada poprvé zrušila vízovou povinnost v dubnu roku 1996, následovala
vlna imigrantů z Česka, z nichž většinu tehdy tvořili Romové. Jako odpověď na
tuto situaci Kanada v dubnu 1997 víza opět vrátila v platnost. O deset let
později vyvolalo zrušení víz, které začalo platit v listopadu 2007, podobnou
vlnu žadatelů o azyl. A stačilo sedm měsíců, aby kanadské úřady znovu pou Čeští
kázaly na podobnost nynější situace se situací v roce 1996. Kanadský magazín o
zahraničních záležitostech s názvem Embassy sedmého května upozornil na to, že
„historie se zřejmě opakuje, hrozí, že nedávno zrušená víza budou znovu uvedena
v platnost méně než rok po svém zrušení.“
Historie se opakuje
„Z České republiky
bylo od 31. října, kdy byla víza zrušena, do konce března 2008 podáno 267
žádostí o statut uprchlíka,“ uvedla pro CBW Magdalena Fiřtová, která na
kanadském velvyslanectví v Praze zastává funkci rady pro veřejné a akademické
záležitosti. V porovnání s obdobím mezi lety 2001 a 2007 se jedná o značný
nárůst, uvedl magazín Embassy s odvoláním na údaje kanadského Úřadu pro i
migraci a uprchlíky. V průběhu šesti let bylo podle Embassy zaznamenáno jen 123
žádostí, což je poloviční počet oproti posledním pěti měsícům.
ČTĚTE TAKÉ
Lavička: Bez vás to nepůjde
„Protože si však Kanada nevede záznamy o etnickém původu žadatelů, nejsme
schopni říct, kolik žadatelů by se přihlásilo k romskému etniku,“ dodává
Fiřtová. Odborníci však pozorují, že většina žádostí o statut uprchlíka přichází
znovu právě od Romů, kteří utíkají ze složitých podmínek v České republice.
Vojtěch Lavička, člen nevládního sdružení Romea, jež hájí lidská práva a
podporuje toleranci mezi Čechy a Romy, řekl, že je patrný strach ze
znovuzavedení víz. „Média spekulují o tom, že by to byl krok zpět v rámci
přátelských vztahů mezi Českou republikou a Kanadou,“ řekl Lavička.
Paul St. Clair, výkonný ředitel Romského komunitního centra v kanadském Torontu
řekl magazínu Embassy, že pokud by se Kanada rozhodla znovu zavést vízovou
povinnost, uvrhlo by ji to do špatného světla jakožto zemi, která odmítá
přijímat pronásledované.
Čas paniky?
„Myslím, že v letech 1996 a 1997 bylo těch odjezdů daleko více,“ říká Lavička,
přestože sám dodává, že nemá k dispozici přesná čísla.
„Nepanikařte,“ řekl St. Clair pro CBW: „Bezvízovou povinnost vám jen tak
nezruší.“ St. Clair vysvětluje, že „devadesát procent těch, kteří v Kanadě
zůstali a prošli si celým procesem, statut uprchlíka získali.“ Dodává, že
kanadští úředníci by o znovuzavedení víz začali uvažovat teprve tehdy, pokud by
počet uprchlíků z České republiky překročil dvě procenta z celkových 20 000
lidí, kteří do Kanady každoročně jako utečenci přicházejí. Přesto tvrdí, že
úředníci budou situaci sledovat a následně se rozhodnou.
„Česká republika a Maďarsko stejně jako ostatní státy EU přislíbili Kanadě, že s
ní budou více spolupracovat v imigračních záležitostech a v otázkách vymáhání
práva,“ uvedla pro Embassy Karen Shadd-Evelyn, mluvčí kanadského Úřadu pro
občanství a i migraci.
To potvrzuje i Fiřtová. Podrobnosti o zvýšené spolupráci sice neuvedla, ale
řekla, že „užší spolupráce Kanady se zeměmi bez vízové povinnosti může napomoci
tomu, aby rozhodnutí o zrušení víz bylo trvalé.“ V souvislosti s hlasy
pozorovatelů, kteří varují před možnými nemilými dopady znovuzavedení vízové
povinnosti, Fiřtová uvedla, že státy bez vízové povinnosti si jsou vědomy toho,
že pokud nebudou splňovat kanadské podmínky, může být vízová povinnost znovu
zavedena.
Prozatím to však vypadá, že Česká republika nemá důvod panikařit. „Kanada v
současné době neuvažuje o znovuzavedení víz pro Českou republiku,“ uvedla
Fiřtová.
Český problém
Diskriminace a chudoba v České republice, to jsou hlavní
důvody, které odborníci dodnes uvádějí v souvislosti s masivní emigrací Romů z
České republiky. Podle průzkumů společnosti STEM, který zveřejnila agentura ČTK,
označují dvě třetiny Čechů svůj přístup k Romům za negativní nebo velmi
negativní. Průzkum, jehož výsledky byly zveřejněny 7. května, ukazuje, že
polovina dotazovaných věří, že všechna etnika by měla mít možnost žít podle
vlastních tradic a zvyklostí. „Je to strach z rasismu, bohaté zkušenosti s
diskriminací ve všech oblastech života a v neposlední řadě snaha sloučit
rozdělené rodiny,“ popisuje důvody pro emigraci Lavička. Zároveň upozorňuje ale
i na to, že je možné, že mnoho Romů se snaží sloučit se svou rodinou, která v
Kanadě v minulosti získala statut uprchlíka.
V souvislosti s romských exodem z let 1996 a 1997 uvedl, že Romové i dnes čelí
stejným problémům se sociálními vztahy s většinovou českou společností. „Situace
se během let moc nezměnila,“ říká Lavička. „Postoj většiny lidí k Romům se
nikterak nezlepšil. Podíl těch, jejichž postoj k Romům je negativní, se podle
průzkumů nesnížil a pohybuje se mezi 65 a 75 procenty.“ Lavička upozorňuje, že
získat přesné statistiky o romské populaci je velice složité. Ani trendy
minulých let, jakkoli byly pozitivní, nemusejí odrážet faktické zlepšení
situace. „Romská nezaměstnanost možná klesá jen díky rostoucí ekonomice. Jsou to
však jen dohady, přesná čísla nejsou k dispozici,“ říká Lavička. „Na druhou
stranu se zvýšil počet lidí, kteří žijí v sociálním vyloučení v romských
ghettech,“ říká Lavička s tím, že čtyřicet procent českých Romů žije v chudobě.
„Možná je to jen vláda, která vykazuje aktivnější pomoc Romům, což však značně
souvisí s přítokem více peněz z Evropské Unie.“
St. Clair řekl magazínu Embassy, že od vstupu České republiky do Evropské unie v
roce 2004 došlo ke zhoršení situace, týkající se neonacistů a skinheadů. Důvodem
podle něj může být menší tlak EU na Českou republiku, než jaký vyvíjela v
přípravných fázích jejího vstupu do unie.
Lavička zdůrazňuje, že vládní a nevládní aktivity nejsou dostačující. „V České
republice se mnohé nevládní organizace snaží Romům pomoci, ale to nestačí.
Problémy se soužitím většinové společnosti a Romů jsou tak rozsáhlé, že i přes
integrační snahy to bude trvat přinejmenším dalších deset let, než budou
viditelné jakékoli pozitivní výsledky,“ vysvětluje Vojtěch Lavička.
O dvou kůrkách
Podle reportáže Radia Praha z roku 1997 odstartovala exodus
českých Romů do Kanady televizní reportáž. Tu odvysílala 5. srpna 1996 TV Nova v
rámci pořadu Na vlastní oči. Reportáž ukazovala jednoho z romských uprchlíků,
který po emigraci do Kanady žil s podporou státu pohodlný život a čekal na
udělení azylu.
V několika dnech po odvysílání reportáže se množily zprávy od českých
regionálních úřadů, že Romové prodávají všechen svůj majetek a chystají se k
odjezdu. O týden později na kanadské velvyslanectví volaly stovky lidí denně,
devadesát procent z nich byli prý Romové. Odborníci i reportáže, mezi nimi i
příspěvek Radia Praha, zatím uváděli, že starostové některých měst rozdmýchávali
celou situaci ještě tím, že Romům nabízeli peníze na letenku, pokud opravdu
odletí.
