Romové mají do měsíce odejít. Nemají však kam

Nejistota a napětí vládnou mezi romskými rodinami ze Škodovy ulice v Přerově. Ačkoliv majitelé objektů v romském ghettu tvrdí, že jednání o vystěhování finišují, obyvatelé ze Škodovy ulice to vyvracejí. Podle nich je situace stejná. Netuší, kdy se budou stěhovat a a nikam půjdou.

„Podle mě to potrvá dva až tři roky, než se odstěhujeme. Pokud vůbec odejdeme,“ tvrdí jeden z obyvatel Škodovy ulice Petr Horváth. Zástupce firmy, která zdevastované objekty v ghettu vloni od města zakoupila, ještě nedávno tvrdil, že demolice je naplánovaná na jaro letošního roku.

„Tomu nikdo nevěří. Ať nám řeknou, že si máme najít sami bydlení, v jaké ceně a lokalitě to má být amy se do toho hned pustíme,“ Tibor Lendel.

Mezi nájemníky a zástupci investorské firmy Opera Bohemia se už několik jednání uskutečnilo. Romové se však na nich nedozvěděli nic konkrétního.

Jednatel investorské firmy Bohumil Chodil je ale s výsledky schůzek spokojený. „Se všemi Romy jsme probrali smlouvy, a jakmile bude vyřešen poslední nájemník Škodovy ulice, jsme připraveni bourat,“ řekl Chodil.

Romové si myslí, že firma Opera Bohemia, která sídlí na Slovensku, žádné byty nemá. „Řekli nám, že dosud koupili sedm bytů mimo Přerov. Nevím, jak se do nich vejde padesát rodin,“ divil se Horváth, který se navíc obává toho, že pokud se začnou stěhovat do domů většinového obyvatelstva, začnou se podepisovat petice proti Romům.

Nový majitel objektů ve Škodově ulici již dříve avizoval, že hodlá jako první zbourat dům číslo popisné 19. „Ve sklepě praskly trubky a nikdo to neřeší. Město to nechává na majiteli a majitel zase na nás. Jediný, kdo nám pomáhá řešit havarijní stavy, jsou pracovníci z organizace Člověk v tísni,“ popsala situaci Renata Bogolová.

Právě mezi obyvateli domu č.p. 19 panuje největší nervozita. „Vypadá to, že ho zbourají jako první a nás přestěhují do vedlejších baráků,“ uvažuje Bogolová. Podle další z obyvatelek Škodovy ulice Jarmily Mižikarové padne nakonec odpovědnost za zchátralé objekty na město. „Myslím si, že firma nesplní své závazky a my tu nakonec zůstaneme dál. Jak chtějí za měsíc najít byty pro padesát rodin?“ ptá se Mižikarová. Ta už si kvůli nejasnostem a mlžení investora hledá bydlení. „Nenecháme děcka na chodníku. Dala jsem si žádost o byt na město a čekám, jak to dopadne,“ dodala. Stejného názoru je i Petr Horváth.

„Firma se s městem dohodla na pětileté lhůtě, během které musí zdevastované domy zbourat a začít s výstavbou nových. Nikdo z nás ale nevěří, že tuto podmínku splní. Všechno je to kamufláž. Nejdříve nás všechny sestěhují do dvou baráků, tam budeme žít dva až tři roky a pak firma domy vrátí městu,“ míní Horváth.

Zatím to paradoxně vypadá, že lepší vyhlídky na budoucnost mají ve Škodově ulici neplatiči. Ti už se totiž po novém bydlení poohlédli. „Zaplatil jsem o dva měsíce později nájem a přišla mi výzva, abych se vystěhoval. Tak jsem si našel podnájem ve dvoupokojovém bytě,“ svěřil se otec šesti dětí Milan Mižigar. Tomu ale připadají ceny za pronájem bytů v Přerově přemrštěné. „Musel jsem dát kauci třicet tisíc korun, abych mohl bydlet,“ uzavřel.