Roman Ščuka: Romové, jsme romské národnosti, ke které se musíme hrdě hlásit

Nesmíme se nechat ovlivnit negativními reakcemi většiny občanů z majoritní
společnosti a také se nesmíme nechat ovlivnit vysokou kriminalitou a nechutí
pracovat většiny občanů z romské komunity.

Narodili jsme se jako Romové a nevidím důvod, proč bychom měli znevažovat svůj
původ a svou identitu jenom proto, že menší nebo větší část našich soukmenovců
se neumí nebo nechce zařadit do společnosti a také jenom proto, že pro většinu
občanu z majoritní společnosti je pohodlnější takového člověka odsoudit než se
ho snažit pochopit.

Je na čase, abychom veřejně vyhlásili a neustále to opakovali, že národnost si
nikdo nevybírá. Ta je mu dána od narození. Cílem státu, co se týká řešení tzv.
romské otázky, nemá být asimilace Romů, ale integrace Romů do společnosti.

Je na čase, abychom mladým lidem, kteří se potýkají každý den s předsudky od
svých spolužáků a kolegů pomohli. Jsem přesvědčen, že většině mladých Romů chybí
sebevědomí a neumí se psychicky vypořádat s tímto společenským fenoménem,
mohu-li to fenoménem nazvat a to je slovo – předsudky.

A co chybí nejvíce Romům, pokud nebudeme mluvit o vzdělání?
Je to sebevědomí a hrdost na svou národnost.
Mluvím o sebevědomí, které každému člověku bez ohledu na národnost pomáhá
zvládat překážky, které mu osud postaví do jeho životní cesty. 
Většina lidí z majoritní společnosti se straní menšin žijících v České republice
a nejvíce té romské.
A to nám na sebevědomí nepřidá.

Nikdo nezpochybňuje, že větší část občanů z romské komunity se doposud
neintegrovala do české společnosti, že nedodržují zákony české republiky a
hlavně, že nedodržují pravidla občanského soužití. Ale důvodu je více, proč tomu
tak je. 
Tím hlavním důvodem, je bezpochybně velmi nízké vzdělání těchto lidí.

Dalším důvodem je, že zapomínáme na předsudky vůči menšinám, které proces
začlenění do společnosti těmto lidem ztěžují.
Jedná se o:

1. předsudky k lidem jiné barvy pleti
2. předsudky k jiné kultuře
3. předsudky k lidem, kteří se nějakým způsobem liší od většiny (tlustý, hubený,
   malý, škaredý a podobně). Ale kdo určuje standart krásy? Nikdo nemá právo jiného
   odsuzovat jenom proto, že se něčím odlišuje.
4. předsudky k něčemu novému a cizímu.

Položme si jednoduchou otázku. Pokud se podaří docílit, aby většina Romů
dosáhla minimálně středního vzdělání, zlepší se pohled majoritní společnosti na
romskou menšinu?
Určitě ne zcela, pokud řešení tzv. romského problému se bude zaměřovat pouze na
vzdělání.
Je potřebné také začít měnit celospolečenské vnímání o romské menšině a
menšinách vůbec.

Musí přestat rozdělování lidí dle národnosti. Články a informace v médiích typu
– občan tmavé pleti a podobně, řešení tzv. romské otázky nepomáhají, ba naopak,
podněcují k větší nesnášenlivosti mezi komunitami v české republice.
Tento celospolečenský problém se začne řešit až teprve, kdy společnými silami,
začneme měnit negativní pohled občanů majoritní společnosti na menšiny v České
republice. Je potřebné se zbavit předsudků ve společnosti.
Pojmenujme ty základní problémy, a oddělme od sebe kriminalitu (páchání trestné
činnosti), nepřizpůsobivé lidi (jejich nedodržování občanského soužití) a
celospolečenské negativní vnímání menšin v ČR (předsudky).

Posledních dvacet let posloucháme, jak stát chce řešit tzv. romský problém.
Víme všichni, že se mu to nedaří. Důvodu je mnoho. Není to proto, že by to bylo
neřešitelné, ale zčásti také proto, že v české společnosti je většina lidí,
kteří mají ty stejné předsudky, o kterých jsem již mluvil. V tzv. snaze řešení
romského problému ze strany státu nevidím zásadní společenskou ochotu. A je
potřebné říci, že ta ochota není ani na straně romské komunity.

Už konečně všichni pochopme, že my tady nemáme romský problém. My máme problém s
nepřizpůsobivými lidmi. Tady nejde o národnost, o menšiny, o majoritu, tady jde
o jednotlivce, kteří se nechtějí zařadit do společnosti, neakceptují nastavený
systém, nechtějí dodržovat zákony a pravidla občanského soužití, protože takto
je to pro ně pohodlnější.

Je potřebné nejdříve pochopit podstatu problému a poté problém samotný.
Podstata problému je negativní pohled majority na menšiny (předsudky).
A problém samotný – kriminalita, nízké vzdělání, neakceptování pravidel
občanského soužití apod.
Na to se zaměřme. Stanovme si cíle postupně. Jinak nás čeká dalších 20 let bez
výrazných výsledků.
Ale pomoc ze strany státu nebude stačit, když v naší společnosti bude i nadále
vytvářen a podporován prostor pro tyto předsudky a to především díky některým
médiím. Protože ať chceme či ne, média jako televize, rozhlas, noviny a internet
nás dennodenně ovlivňují. Mluvím o předsudcích, které těmto nepřizpůsobivým
lidem stěžuje jejich život ve společnosti.

V České republice je malá, skoro nulová tolerance k menšinám ze strany majoritní
společnosti. Tak přestaňme ji podporovat tím, že budeme rozdělovat lidi dle
národnosti.
Jsme všichni občané České republiky a platí pro nás stejné zákony a pravidla. V
poslední době se v novinách objevuje mnoho článků na téma romský problém. Hodně
jich je negativních, ale musím přiznat, že velká část jich je pozitivních. Tyto
články píši jak redaktoři, tak studenti. Mám z toho dobrý pocit, že ne všichni
občané majoritní společnosti mají předsudky k menšinám.

To mně dodává sílu věřit, že někdy v budoucnu se postavení Romů v české
republice změní k lepšímu a ku prospěchu celé české společnosti.
Jsem přesvědčen, že Romové jsou schopni být velkým přínosem pro českou
společnost a to ve všech směrech. Ale aby se tak stalo, musíme nejdříve všichni
na tom začít pracovat společně bez ohledu na národnost a bez ohledu na různé
politické či ekonomické výhody.